Tento systém se během loňské krize osvědčil i v Česku a na Slovensku a ochránil především slovenské zákazníky před odstavováním odběrů. Plyn totiž tehdy vůbec poprvé v historii proudil z Česka na Slovensko, a nikoliv naopak. Touto technologií ovšem nedisponují zdaleka všechny členské státy EU, což výrazně ohrožuje jejich energetickou bezpečnost.
Unijní nařízení počítá i s tím, že jednotlivé země budou muset připravit speciální strategické plány pro případ opakovaného přerušení dodávek plynu. Pokud taková situace nastane, zásobování v celé EU bude do značné míry koordinovat Evropská komise, jejíž pravomoci tak citelně stoupnou. Brusel bude mít například poslední slovo v případě rozhodnutí o obrácení toku plynu v některém z plynovodů.
Nově by rovněž nemělo být možné, aby některý ze států během krize přijal omezení pro dodávky plynu do sousedních zemí. Nařízení má firmám garantovat, že budou moci prodávat tam, kde to bude zrovna třeba. EU bude rovněž určovat, které skupiny zákazníků budou mít v krizi odběr plynu zaručen.
Členským státům se tato myšlenka původně příliš nelíbila. Během vyjednávání s Evropským parlamentem se jim ale podařilo dosáhnout ústupku a každý z nich bude moci na seznam "chráněných zákazníků" přidat další skupiny. Ty však nesmějí tvořit více jak 20 procent celkové spotřeby plynu.