"V letech 2010 a 2011 počítáme s oživením růstu úvěrů, ke kterému přispěje různě rychlé oživení jak světové ekonomiky, tak i zemí střední a východní Evropy,“ uvedl hlavní ekonom Raiffeisen Zentralbank Walter Demel s tím, že na vývoj úvěrování může mít i nadále nepříznivý vliv celá řada vlivů, například zavedení nové bankovní daně či zavedení pravidel Basel III.
Celková ekonomika regionu střední a východní Evropy loni podle studie klesla o 5,9 procenta, tedy mírněji než objem poskytnutých úvěrů. To podle analytiků Raiffeisen potvrzuje, že bankovní sektor působil v regionu během finanční krize jako stabilizační prvek.
Objem bankovních aktiv v regionu loni podle studie vzrostl o 11 miliard na 1,657 bilionu eur, zatímco v předchozích dvou letech rostla vždy o více než 100 miliard eur. "V roce 2010 by mělo dojít k růstu aktiv ve střední Evropě a zemích Společenství nezávislých států, jihovýchodní Evropa zřejmě bude zaostávat,“ dodal Demel.
Bankovní trh ve střední a východní Evropě prý do budoucna nabízí zajímavé možnosti ke konsolidaci. "Bankovnictví ve střední a východní Evropě nabízí celou řadu kandidátů k převzetí, je to čistě trh prodávajících, kteří se budou chtít z tohoto trhu stáhnout,“ píše se v dokumentu.
Poměr bankovních aktiv vůči HDP dosáhl loni podle studie ve střední Evropě 101 procent, zatímco v zemích eurozóny to bylo 265 procent. V zemích jihovýchodní Evropy se bankovní aktiva na HDP podílela z 88 procent a v zemích Společenství nezávislých států ze 76 procent. Z jednotlivých zemí je bankovní sektor podle tohoto ukazatele prý nejvíce rozvinutý ve Slovinsku a nejméně v Kosovu a Bělorusku.
V loňském roce podle studie nedošlo k žádným změnám ve složení největších bankovních skupin působících v regionu. Největší bankou v regionu tak zůstávala italská UniCredit s aktivy ve výši 107,6 miliardy eur. Následují rakouské skupiny Erste (79,1 miliardy eur) a Raiffeisen International (75,2 miliardy eur). Na dalších místech se umístily francouzská Société Générale a belgická KBC.