Kdy budete mít nadprůměrný důchod?

Pro získání nadprůměrného důchodu v Česku není zapotřebí pobírat po celý život nadprůměrnou mzdu. Při dostatečném počtu let pojištění dosáhne na nadpůrměrný důchod i občan pobírající celý život i medián mzdy. Jak je to možné?

• Průměrnou mzdou pobírá pouze každý třetí, průměrná mzda je tak v Česku vyšší o 3 500 Kč než medián mezd (skutečná střední hodnota mezd). Průměrný důchod se od mediánu důchodu příliš neliší. Důvodem je vysoká redukce důchodů. Průměrná mzda je „nadhodnocena“ vysokými mzdami nadstandardně ohodnocených občanů, důchody nikoliv. 

Vysoká redukce osobního vyměřovacího základu při výpočtu důchodu znamená, že i občané s podprůměrnou mzdou dosáhnou na nadprůměrný důchod. Je však zapotřebí získat potřebnou dobu pojištění.

Jak vysoký je průměrný důchod?

K 30. červnu letošního roku činil v Česku průměrný důchod 10 075 Kč. Průměrná mzda za druhé čtvrtletí letošního roku činila 23 513 Kč. Průměrný důchod tedy dosahuje 42,85 % průměrné mzdy. Důchody však v Česku nepodléhají povinným odvodů (tj. dani a pojistnému). Zaměstnanec však musí ze své průměrné mzdy odvést zálohu na daň z příjmu fyzických osob, zdravotní a sociální pojištění. Čistá mzda bezdětného zaměstnance pobírajícího průměrnou mzdu tedy činí 18 257 Kč. Správné je tedy tvrzení, že průměrný důchod dosahuje 55,18 % průměrné čisté mzdy. Za průměrnou mzdu však v Česku, stejně jako v ostatních vyspělých zemích, pracuje pouze každý třetí.

Jaký musíte mít příjem k získání průměrného důchodu?

V ukázkovém příkladě budeme počítat, že pan Novák získal 42 let pojištění (tj. počet let, kdy odváděl ze své mzdy pojištění + náhradní doby). V praxi tak na průměrný důchod dosáhne pan Novák, jestliže jeho osobní vyměřovací základ bude 17 322 Kč.

Osobním vyměřovacím základem je, zjednodušeně řečeno, průměrná měsíční mzda pana Nováka od roku 1986 po současnost. Dřívější výdělky jsou přepočítány koeficientem zohledňujícím inflaci (např. v roce 1986 by pobíral pan Novák 2 166 Kč měsíčně).

Stejně tak se při výpočtu zohledňuje např. nemoc. Na průměrný důchod tedy v praxi v současné době dosáhne občan, který celý život pobíral podprůměrnou mzdu. Jak je to možné? Důvodem je vysoká redukce osobního vyměřovacího základu. České mzdy jsou velmi rovnostářské. Důchod občanů s nadprůměrnými příjmy se výrazně liší od jejich příjmů před odchodem do důchodu, zatímco důchod občanů s podprůměrnými příjmy se liší podstatně méně.

Tabulka: Výpočet důchodu pana Nováka

/>

Osobní vyměřovací základ	17 322 Kč
Redukce do 10 500 Kč (ze 100 %) (10 500 Kč x 100 %)	10 500 Kč
Redukce do 27 000 Kč (z 30 %) (17 322 – 10 500 Kč) x 30 %	2 047Kč
Redukce nad 27 000 Kč (z 10 %)	0 Kč
Redukovaný osobní vyměřovací základ (10 500 Kč + 2 047 Kč)	12 547 Kč
Základní výměra důchodu	2 170 Kč
Procentní výměra za odpracované roky (1,5 % za každý odpracovaný rok, tj. 1,5 % x 42 let)	63
Procentní výměra důchodu (12 547 Kč x 63 %)	7 905 Kč
Měsíční důchod celkem (2 170 Kč + 7 905 Kč)	10 075 Kč

vlastní výpočty autora

Jak se liší výše příjmu dle počtu let pojištění?

V našem ukázkovém příkladu jsme počítali, že pan Novák získal 42 let pojištění. V tomto případě dosáhne na průměrný důchod, jestliže bude jeho osobní vyměřovací základ 17 322 Kč. V přiložené tabulce máme uvedeno, jaký osobní vyměřovací základ by musel pan Novák mít při různém počtu let pojištění (38 let až 44 let). Jak vidíme, počet let pojištění hraje při výpočtu důchodu velmi významnou úlohu.

/>Osobní vyměřovací základ

Počet let pojištění
36 let	24 297 Kč
38 let	21 727 Kč
40 let	19 416 Kč
42 let	17 322 Kč
44 let	15 424 Kč

vlastní výpočty autora