"My říkáme, že pokud by skokově elektřina stoupla, tak aby o ten rozdíl nebylo navýšeno DPH. Protože tím pádem by stát dostal další peníze, které by z našeho pohledu dostat neměl, protože za to ten stát vlastně může. Do budoucna bychom mohli tento nepříjemný skokový nárůst, protože se bavíme o 40 miliardách korun, splatit i z (emisních) povolenek," uvedl Kužel.
Česká republika za snížení emisí oxidu uhličitého podle Kužela inkasuje po roce 2013 zhruba 90 miliard korun. "Stát by si do té doby mohl půjčit a 40 miliard korun postupně splácet. Tím pádem by nemuselo dojít svým způsobem k žádnému nárůstu (cen) elektrické energie," podotkl Kužel.
Odhady vývoje cen elektřiny v souvislosti s podporou obnovitelných zdrojů se značně liší. Zatímco Česká fotovoltaická průmyslová asociace odhaduje, že cena elektřiny příští rok stoupne o sedm až osm procent, vnitřní analýza ČEZ očekává při uvedení nových solárních elektráren růst cen elektřiny pro domácnosti o 15 až 18 procent.
Podle studie zástupců Vysoké školy ekonomické v Praze budou celkové náklady na podporu výkupu elektřiny ze solárních a větrných elektráren v ČR během příštích 20 let činit více než 650 miliard korun. V důsledku těchto nákladů vzrostou ceny elektřiny pro konečné spotřebitele podle jednoho z autorů studie, ředitele Laboratoře experimentální ekonomie Miroslava Zajíčka, o deset až 30 procent.