Češi si letos přispívají na penzi nejméně za posledních 5 let

Důvodem poklesu hodnoty příspěvku na důchodové připojištění jsou nízké výnosy z penzijních fondů a nejistá situace okolo důchodové reformy.

Přestože zájem o penzijní připojištění neustále narůstá, tempo růstu je nejnižší od roku 2000. V první polovině letošního roku bylo evidováno 4 470 tisíc penzijních připojištění, to představuje zvýšení pouze o 1,7 % oproti konci roku 2009. Navíc poprvé za uplynulých deset let klesla hodnota průměrné měsíční částky, kterou si Češi přispívají na důchod.

„Pokles účastnického příspěvku je alarmující. Lidé nejsou motivováni k vyššímu spoření na penzi, protože výnosy z penzijních fondů jsou nízké a raději ukládají peníze na spořící účty,“ sdělil Tomáš Knebl, generální ředitel společnosti Rentia, která nabízí finanční poradenství. „Zároveň si lidé uvědomují nejistotu podoby penzijních fondů po důchodové reformě, proto se zdráhají stanovit vyšší účastnický příspěvek,“ doplnil Knebl s tím, že častou alternativou pro zabezpečení penze je investiční životní pojištění, u kterého je výše plnění vázána na hodnotu podílových jednotek.

Nízký účastnický příspěvek na penzijní připojištění však neposkytne lidem dostatečné zajištění v důchodu. Výsledná naspořená suma bude totiž při přepočtení na měsíční výplatu doživotní penze nedostačující, pohybuje se v řádech stovek korun. Odborníci se však shodují, že dostatečné spoření na penzi je nezbytné pro udržení odpovídající životní úrovně i po odchodu do důchodu. Týká se to především generace dnešních třicátníků a mladších lidí. Kvůli neudržitelné situaci v oblasti důchodů je plánována penzijní reforma.

„Úkolem penzijní reformy je mimo jiné i motivovat občany k ukládání vyšších částek, neboť již nyní je jasné, že při takto nízkých měsíčních úložkách bude v budoucnosti část lidí pobírat relativně velmi malý důchod," upozornil Radek Ležatka z oddělení komunikace Ministerstva financí. „Dlouhodobě panuje odborná shoda na tom, že důchodový systém je neudržitelný. Buď si lidé budou muset spořit, nebo se budou muset důchody dotovat z jiných částí rozpočtu. Třetí variantou je jejich pokles bez adekvátní náhrady v podobě dodatečné penze ze spoření,“ uvedl Roman Pospíšil z Asociace penzijních fondů ČR.