Kongres na podzim 2008 za podpory obou stran schválil program TARP, který vyčlenil na pomoc finančním a dalším společnostem ohroženým finanční krizí celkem 700 miliard dolarů. Finanční sektor z toho získal zejména formou kapitálových injekcí 390 miliard dolarů. Ministerstvo financí až dosud odhadovalo, že program, jehož platnost končí v neděli, skončí ztrátou 101 miliard dolarů.
Podle ministra financí Timothy Geithnera však celkové náklady TARP budou určitě pod 50 miliardami dolarů. "Lidé, kteří pro to hlasovali - republikáni a demokraté - si zasluhují hodně uznání, protože to pro ně bylo obtížné politické rozhodnutí. Pro ekonomiku a pro americký lid byly výsledky programu převažující měrou pozitivní," řekl Geithner na fóru pořádaném magazínem Atlantic a Aspen Institute.
Program, který zachránil řadu velkých bank před krachem a zabránil rozvratu finančního systému tím i celé ekonomiky, se stal okamžitě silně nepopulárním. Rozhořčení vyvolávalo to, že se pomáhá bankám, které podle běžného názoru krizi samy způsobily, na úkor daňových poplatníků a malých podnikatelů, které drtí nejhlubší poválečný ekonomický propad.
AIG se s vládou nyní dohodla na podmínkách, za kterých postupně splatí státní pomoc přes 180 miliard dolarů. Ta byla nejdražší sanací v celé finanční krizi a rovněž nejméně přijatelná pro veřejnost, protože většina poskytnutých peněz šla přímo velkým americkým i zahraničním bankám, které si u AIG koupily pojistky proti nesplacení rizikových cenných papírů.
Daňovým poplatníkům by se podle dohody měly od AIG nejen vrátit všechny peníze, ale podle mluvčího Bílého domu Roberta Gibbse by na tom mohli dokonce vydělat až 20 miliard dolarů. Původně se předpokládalo, že pomoc AIG skončí pro poplatníky ztrátou asi 45 miliard dolarů.
Většina bank, které dostaly od vlády peníze na záchranu, již tyto půjčky splatila i s úroky. Ke ztrátám programu TARP přispěje záchrana automobilek GM a Chrysler a pomoc poskytnutá majitelům domů, kteří byli ohroženi nesplácením hypoték.