Zlatá koruna - více než osmdesát procent Čechů pokládá penzijní reformu za nevyhnutelnou

„Výzkum potvrdil, že penzijní reformu potřebujeme a že si to většina lidí uvědomuje. Již méně si mnozí z nás uvědomují, jak radikálním a někdy i bolestným zásahem do života bude. Stačí porovnat představy, které dnes lidé o výši svého budoucího důchodu mají s tím, kolik jsou ochotni si na takový důchod přispět. Většině chybějí  informace, jaké změny reforma přinese a na co se mají připravit. I tak to bude pro mnohé vstup do neznáma a nelze se ani divit, že populace čeká na nějakou vysvětlující kampaň. Vláda by s ní neměla otálet, protože tentokrát bude více než kdy jindy zapotřebí lidi o užitečnosti takto zásadních změn přesvědčit,“ říká k výzkumu Pavel Doležal, ředitel Zlaté koruny.

Nejnovější výzkum k důchodové reformě se uskutečnil začátkem září a na otázky odpovídalo 1047 lidí ve věku 18 – 65 let v reprezentativním vzorku podle regionu, velikosti místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání.

V rámci výzkumu téměř 90 procent dotázaných (88 %) přiznalo, že má obavy z poklesu životní úrovně v důchodovém věku. O něco větší obavy z možného poklesu životní úrovně mají ženy a lidé s nižším vzděláním. Větší obavy z výraznějšího poklesu životní úrovně projevují také lidé v produktivním věku v rozmezí 35 – 54 let.

Na stáří si formou penzijního připojištění spoří v současné době 60 % lidí. Zhruba třetina dotázaných (32 %) uvedla, že se teprve chystá v budoucnu spořit, naopak 7 % dotázaných nehodlá spořit ani v budoucnu. Nejvíce těch, kteří si nechtějí spořit, je mezi lidmi s nízkým příjmem a základním vzděláním. Na důchod si spoří výrazně méně mladší generace ve věku 18 – 24 let (25 %), na rozdíl od většiny starších lidí nad 45 let, kterých si spoří 74 %.

Jako hlavním důvod, proč si na důchod nespoří, uvádí 70 % lidí nedostatek finančních prostředků. Nejvíce peníze scházejí lidem s nízkým příjmem a základním vzděláním (73 %). Nejvíce těch, kteří zatím nepovažují spoření za nutné, je mezi lidmi s nadprůměrným a vyšším příjmem (36 %) a lidmi s vysokoškolským vzděláním (35 %).

Výzkum potvrdil malou ochotu lidí spořit si měsíčně na důchod vyšší částky. Nejvíce lidí (34 %) na penzijní připojištění přispívá částkou v rozmezí 201 – 500 Kč, téměř pětina (19 %) jen částkou do 200 Kč. Pouze necelá čtvrtina populace (23 %) by spořila 501 – 1000 Kč, a více než 2000 Kč, což by bylo optimální, pouhá 3 %.

Pokud se týká očekávané výše důchodu, pro třetinu dotázaných by byl přijatelný důchod v rozmezí 14 – 16 tisíc Kč. Více než polovině lidí se základním vzděláním a podprůměrným příjmem by stačilo 12 – 14 tisíc Kč nebo jen 8 – 10 tisíc. Celkově uvádí nižší částky mladší generace, neboť 64 % respondentů do 24 let označilo za „slušný“ důchod 12 tisíc Kč, zatímco ve věkové skupině nad 55 let by se s tímto důchodem spokojilo jen 45 % lidí.

Potvrzuje se, že představa o výši důchodu se u většiny lidí vcelku realisticky odvíjí od výše jejich příjmů. Dokládají to i výsledky výzkumu, podle nichž téměř tři čtvrtiny (73 %) dotázaných souhlasí s tím, že by měl být důchod podle výše příjmu odstupňován. Shodnou se na tom vzácně jak příslušníci mladší, tak i starší generace.

Více než polovina obyvatel (54 %) by souhlasila s tím, aby část peněz z průběžného systému důchodového pojištění byla vyvedena do soukromých fondů, tzv. opt-out. Nejvíce tuto myšlenku podporují lidé se středoškolským vzděláním (59 %) a 70 % mladých lidí do 34 let. Téměř tři čtvrtiny dotazovaných (72 %) si myslí, že spoření v rámci těchto fondů by mělo být dobrovolné a nikoliv povinné. Pro povinné spoření se vyslovila pětina lidí (20 %). Zároveň 75 % lidí uvádí, že by se o své peníze v soukromých fondech báli. Týká se to všech sledovaných kategorií a jen o něco méně obav projevují lidé s vysokoškolským vzděláním a mladí lidé do 24 let.

Výzkum dále zjišťoval, jaké politické straně lidé nejvíce věří při prosazování penzijní reformy. Ukazuje se, že více než pětina lidí (22 %) v tomto směru nevěří žádné politické straně a další téměř pětina lidí nemá jasný názor. Pokud jde o jednotlivé politické strany, největší důvěru (19 %) má ČSSD, za ní jsou s menším odstupem ODS (15 %) a TOP 09 (13 %), Věci veřejné mají podporu pouze 6 %, KSČM 4 %. Další politické strany dostaly pouze 1 procento či méně.

Výzkum agentury Ipsos také ukázal, že informovanost veřejnosti o změnách, které se chystají v rámci penzijní reformy, je zcela nedostatečná. Pouze 25 % dotázaných uvedlo, že má dostatek informací o krocích, které se připravují v rámci reformy. Informovanost je větší u lidí s vyšším vzděláním (33 %) a vyšším příjmem (28 %).

„Populace má ráda jasno ve věcech, které se dotýkají jejich denního života a perspektivně obsahu jejich peněženky. Proto si téměř všichni obyvatelé ČR – přesně 96 % - myslí, že by vláda měla připravit vysvětlovací kampaň, v níž by veřejnost podrobně seznámila se všemi svými kroky v oblasti penzijní reformy,“ dodává k výzkumu Tomáš Macků z agentury Ipsos Tambor, která výzkum pro Zlatou korunu v září 2010 zrealizovala.