Politici EU chtějí nový měnový řád ve světě, bojí se měnové války

Ten na několik desítek let ukotvil dolar jako světovou rezervní měnu a zásadně přispěl k poválečné obnově, přičemž měl podíl i na stabilizaci mezinárodního měnového systému a vedl z části i k liberalizaci světového obchodu. "Co je míněno novým měnovým uspořádáním to netušíme. Jde například o nový Brettonwoodský systém?" řekl novinářům německý náměstek ministra zahraničních věcí Werner Hoyer.

Za měnovou válku je v současnosti považována stále častější situace, kdy se národní vlády snaží uměle oslabovat kurz vlastní měny, aby zvýšily vlastní konkurenceschopnost. To však poškozuje země, které nemají dostatečné nástroje, kterými by mohly kurz měny ovlivnit, což je mimo jiné i případ celé eurozóny.

Někteří evropští politici během summitu vyjadřovali znepokojení, že evropská jednotná měna se opět blíží k rekordním úrovním navzdory nedávné dluhové krizi, což by mohlo do značné míry ohrozit hospodářské oživení v Evropě. EU rovněž vyzvala Čínu, aby více uvolnila kurz jüanu, jehož uměle držená nízká úroveň citelně zvýhodňuje čínské vývozce. Současnou situaci dramatizuje i snaha USA a Japonska oslabit vlastní měny, která vadí velkým ekonomikám jako je Brazílie či Jižní Korea, jejichž měny naopak posílily. Obě země přitom nevyloučily přijetí případných odvetných opatření.

"V roce 2010 nemáme žádné místo, kde bychom mohli mluvit o měnovém pořádku. Každý si dělá, co se mu zlíbí, byť se všichni správně snaží zachovat státní suverenitu. Ale musíme si uvědomit, že žijeme v 21. století a nemáme žádný měnový řád," uvedl Sarkozy. Jeho slova zůstala bez vážnějších reakcí, ale dostalo se mu například opatrné podpory od německé kancléřky Angely Merkelové, která označila budoucnost světového měnového řádu za "velmi důležitou otázku".