Příjmové nůžky se ve světě pořád rozevírají

Příjmové nůžky se neustále rozevírají ve všech vyspělých zemích. I v EU se zvyšuje počet občanů s nadstandardními příjmy a současně čím dál více občanů pracuje za podprůměrnou mzdu. Česko však pořád patří mezi země s nejmenšími rozdíly v příjmech. Kde jsou největší rozdíly?

V Česku, stejně jako v ostatních vyspělých zemcíh světa, se průměrná mzda vzdaluje představě nejběžnější mzdy. Medián mezd (střední hodnota mezd) je tak v Česku o 3 500 Kč nižší než průměrná mzda. Průměrná mzda je totiž „nadhodnocena“ příjmy nejlépe hodnocených zaměstnanců, za průměrnou a vyšší mzdu tak v Česku pracuje necelý 40 % zaměstnanců. Ve světě je to však ještě méně.

Co je to Gini index?

Nerovnost ve výši příjmu vyjadřuje Gini index, který udává míru nerovnosti ve výši příjmů občanů v zemi. Čím má Gini index vyšší hodnotu, tím větší mzdové rozdíly v zemi jsou. Pokud by byl příjem všech občanů stejný, měl by Gini index hodnotu 0. Vyšší Gini index současně znamená, větší rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem mezd. Ve většině vyspělých zemí světa je však průměrná mzda pro většinu občanů nedosažitelná. Hodnoty mezd nejlépe vydělávajících občanů výrazně zvyšují aritmetický průměr mezd, který tak stále méně odpovídá vžité představě mzdy běžného zaměstnance.

V EU jsou rozdíly v příjmech nejnižší

Největší mzdové rozdíly jsou v Africe, v Namibii má Gini index hodnotu 71, v JAR 65, v Lesothu 63. Ve vyspělých zemích světa takové velké rozdíly nejsou. Především v členských zemích Evropské unie je propracovaná sociální politika. Současně je životní úroveň občanů velmi vysoká. Ze sledovaných 134 zemí světa jsou nejnižší příjmové rozdíly ve Švédsku, Norsku, Lucembursku, Česku, Slovensku, Maltě a Rakousku. Česko dále spolu se zeměmi Skandinávie a Slovenskem patří mezi země s nejmenším počtem „chudých“ občanů (tedy občanů s příjmem pod 60 % mediánu mezd). Největší příjmové nerovnosti v EU jsou v Portugalsku (Gini index má 38,5), což však při světovém srovnání stačí až na 72. místo.  Minimální mzda v mnoha členských zemích EU totiž dosahuje 40 % průměrné mzdy. V členských zemích EU, kde není minimální mzda stanovena zákonem (např. Švédsko, Finsko, Dánsko), mají odbory silnou pozici při vyjednávání se zaměstnavateli a minimální mzda bývá stanovena kolektivními smlouvami. Ve skutečnosti je tak minimální mzda ještě vyšší než by byla stanovena zákonem. Současně finanční podmínky pro nezaměstnané či penzisty jsou v EU velmi dobré.

USA – krize zvýšila Gini index

V přiložené tabulce je uvedena hodnota Giniho indexu dle pravidelně aktualizované rozsáhlé studie CIA (Ústřední zpravodajské služby USA). Uvedeno je prvních deset zemí a následně členské země EU, OECD a několik vybraných světových velmocí (např. Rusko či Čína). Hodnota Giniho indexu u jednotlivých zemí však pochází z různých období v posledních několika letech. Jednou z mála zemí, kde se hodnota Giniho indexu zveřejňuje, jsou Spojené státy Americké. Právě na nárůstu Giniho indexu v USA v posledních letech je vidět, jak krize posílala příjmovou nerovnost. Dle poslední zprávy amerického statistického úřadu má Gini index hodnotu 46,7. V přiložené tabulce je však ještě hodnota 45. V USA během krize např. stoupl počet občanů bez zdravotního pojištění z 15,4 % na 16,7 %. Bez zdravotního pojištění je tak nyní 50,7 miliónů Američanů. Většina občanů, kteří nemají práci, jsou totiž v USA bez zdravotního pojištění. Soukromé individuální zdravotní pojištění je při ztrátě příjmu ze zaměstnání pro většinu Američanů drahé. V USA není zaměstnanců podprůměrně placených polovina, ale asi 72 %.

Tabulka: Gini index ve světě

Pramen: CIA – THE WORLD FACTBOOK