Trichet se nechce zavazovat k dalšímu uvolnění měnové politiky

Příkrý rozpor v myšlení obou klíčových měnových autorit na každé straně Atlantiku se odráží i v kurzech měn. Zatímco americký dolar nyní opět míří dolů, euro obnovilo růst a k dolaru znovu atakovalo hranici 1,40 USD. Tam už ale začíná Evropě vadit.

Trichet nicméně dodal, že ECB učiní všechna opatření nutná k tomu, aby evropská ekonomika zůstala na cestě oživení. "Jménem Rady guvernérů nikdy žádné předběžné sliby nedávám. Pouze říkám, že učiníme vše, co je třeba," uvedl Trichet.

Základní sazba Evropské centrální banky je na historickém minimu jednoho procenta, kde ji ECB drží už téměř rok a půl. Ve Spojených státech je nyní základní úrok v pásmu nula až 0,25 procenta, což je také minimum. Sazba je tak nízko už od konce roku 2008 a zatím nejsou náznaky, že by se mělo něco v dohledné době změnit.

Fed v úterý zveřejnil zápis ze zářijové schůzky svého měnového výboru. Finanční trhy zprávě věnovaly značnou pozornost právě proto, zda v ní nebude náznak dalšího uvolnění měnové politiky. I když Fed nic konkrétního k tomuto neuvedl, určitý náznak ve zprávě analytici našli. Trh se tudíž přiklání k názoru, že Fed sáhne ke druhému kolu takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky. To spočívá v odkupech státních dluhopisů a dalších aktiv.

Šéf ECB rovněž varoval před protekcionizmem, který se začíná projevovat v některých oblastech. Žádná země si podle něj nemůže dovolit uchýlit se k válce jakéhokoli druhu - i když Trichet měl na mysli především válku ekonomickou. V posledních týdnech se objevila hrozba měnové války, která spočívá ve snižování kurzů za účelem podpory exportu.

V duchu Trichetových slov se vyslovil i člen bankovní rady ECB Axel Weber. Ten řekl, že fiskální politika je teď v řadě zemí poněkud vypjatá a namístě je návrat ke konzervativním hodnotám a větším úsporám. Weber platí za jednoho z nejvlivnějších členů ECB a spekuluje se o něm jako o nástupci nynějšího šéfa ECB. Weber je nyní šéfem německé centrální banky.

Weber také řekl, že ECB by měla zrušit program odkupu dluhopisů. Upozornil v této souvislosti na riziko, že pokud budou centrální banky s ukončením podpůrných opatření příliš váhat, ekonomice spíše uškodí. Přitom úroky by podle něj mohly růst i dřív, než skončí platnost všech podpůrných opatření.