Reuters Summit-"Měnová válka" ve střední Evropě nehrozí

...com/summit/CentralEuropeanInvestment10
                                
* Střední Evropa považuje zpevňování měn za přínosné
                                
 * Příliv kapitálu sílí, ale je méně razantní než ve světě
                                
 * Silnější zlotý, koruna, forint pomáhají čelit inflaci
                                
 * Růst měn méně škodlivý pro vývoz než v Asii, Jižní Americe
                                
 Michael Winfrey a Sebastian Tong
                                
 VÍDEŇ, 13.října (Reuters) - Zatímco rozvíjející se ekonomiky 
v jiných částech světa se usilovně snaží zastavit růst svých 
měn, střední Evropa má ze silných měn v regionu užitek.
                                
 Postupné posilování středoevropských měn vůči dolaru i euru 
omezuje zadlužení Polska, tedy poměr polského státního dluhu k 
hrubému domácímu produktu, usnadňuje splácení maďarských úvěrů v 
cizích měnách a zpomaluje inflaci v Česku a celém regionu.
                                
 Tvůrci měnové politiky ve střední Evropě věří, že růst měn 
ekonomikám regionu spíše pomáhá, než škodí. Z toho plyne, že 
střední Evropa se nepřipojí k "měnové válce", v jejímž rámci 
mnohé země brání posilování domácích měn s cílem zachovat si 
konkurenční výhodu pro své vývozy.
                                
 Dva představitelé České národní banky (ČNB) tento týden 
uvedli, že letošní zpevnění koruny o 7,5 procenta, nejsilnější v 
regionu, nevnímají jako problém.
                                
 "Ani nedávný pohyb, ani síla (nepředstavují problém). 
(Koruna) není tak silná, aby způsobila problém jak z hlediska 
měnové politiky, tak z hlediska vývozců," řekl člen bankovní 
rady ČNB Kamil Janáček na středoevropském investičním summitu 
pořádaném agenturou Reuters ve Vídni.
                                
 Janáček dodal, že české podniky se vyrovnají s posílením 
koruny vůči euru zhruba o 4 procenta ročně. Tento názor zazněl i 
ve slovech guvernéra ČNB Miroslava Singera, jenž řekl, že koruna 
se vrací na cestu dlouhodobého nominálního posilování.
                                
 "Zahraniční obchod zatím nedává příliš mnoho signálů o tom, 
že by kurs (koruny) byl neudržitelný." [ID:nGAZ257164]
                                
 Koruna se ve středu obchodovala poblíž 24,500 za euro, 
zatímco tříměsíční průměr činí zhruba 25,02 za euro. ČNB pro 
třetí kvartál předpověděla kurz 25,3 za euro. 
                                
 Negativní dopad posilování měn částečně mírní letošní silné 
oživení v Německu, které je hlavním vývozním trhem pro země 
střední Evropy.
^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^ 
  Graf vývoje HDP v zemích regionu: http://r.reuters.com/kyk47p
  Přehled zpráv ze Summitu Reuters ve Vídni:    [ID:nLDE69A0OL]
  Faktografie ratingů ve střední Evropě:        [ID:nLDE69A0S5]
^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^ 
 
                                
 ZLOTÝ MÁ PROSPĚCH
                                
 Tvůrci měnové politiky v Asii a Jižní Americe se potýkají s 
přílivem likvidity způsobeným extrémně uvolněnou měnovou 
politikou v předních rozvinutých ekonomikách, jako jsou Spojené 
státy a Japonsko. Například Thajsko a Brazílie uvalily daň na 
zahraniční investice na svých trzích.
                                
 Příliv investic do střední Evropy je v letošním roce méně 
razantní, jelikož region je více vystaven rizikům dluhové krize 
eurozóny, ekonomický růst je pomalejší a vlády ještě nezkrotily 
bobtnající rozpočtové schodky.
                                
 V několika posledních měsících do regionu začaly proudit 
investice, zejména do Polska, jež zřejmě za letošní rok vykáže 
jeden z nejsilnějších růstů HDP v rámci Evropské unie.
                                
 Členka měnové rady polské centrální banky Elzbieta 
Chojna-Duch řekla, že růst zlotého <EURPLN=>, jenž od začátku 
července posílil o 4,8 procenta, by mohl pomoci zbrzdit inflaci, 
která podle většiny analytiků oslovených v průzkumu Reuters 
zřejmě povede ke zvýšení úrokových ještě sazeb do konce roku.
                                
 Silný zlotý také naznačuje pouze vzdálené vyhlídky na 
výrazné oslabení polské měny, jež by mohlo zvýšit poměr státního 
dluhu vůči hrubému domácímu produktu tím, že by zvedlo hodnotu 
polského zahraničního dluhu. 
                                
 Zvýšení tohoto poměru, jenž se za letošní rok odhaduje na 
53,2 procenta, podle domácích účetních pravidel nad úroveň 55 
procent HDP by bylo politicky i ekonomicky problematické, neboť 
právní restrikce by spustily bolestné škrty ve státních 
výdajích.
 
                                
 MAĎARSKÉ HYPOTÉKY
                                
 Maďarsko má z posílení forintu také užitek. Vzhledem k 
tomu, že zhruba polovina všech půjček maďarských domácností je 
denominována ve francích <HUFCHF=>, dlužníky letos citelně 
zasáhl propad forintu na historické dno vůči švýcarské měně.
                                
 Maďarské domácnosti si před třemi lety napůjčovaly při kurzu 
okolo 150 forintů za frank. Měsíční splátky jim strmě vzrostly, 
když země během globální ekonomické krize musela přijmout 
zahraniční pomoc a kurz vystoupal nad úroveň 220 za frank.
                                
 Forint však od začátku září posílil vůči franku i euru 
<EURHUF=> zhruba o 5 procent, což částečně zmírnilo tlak na 
dlužníky a banky.
                                
 Laszlo Wolf, zástupce generálního ředitele největší maďarské 
banky OTP řekl, že nekvalitní půjčky letos dosáhly vrcholu.
                                
 "Nečekáme další zhoršování, jelikož... forint v posledních 
několika týdnech posílil," řekl na summitu agentury Reuters.
                                
(Přeložil: Tomáš Doležel; Editoval: Jan Schmidt)