Nezaměstnanost se v Česku blíží svému dnu

Nezaměstnanost v září opět poklesla. Tentokrát však snížení počtu nezaměstnaných o jednu desetinu na 8,5 procent odpovídalo zhruba sezónní odchylce. Jinými slovy, pokles počtu lidí bez práce se v září zastavil. Další údaje ze statistiky  Ministerstva práce naznačují, že trh práce se v září víceméně stabilizoval, a to jak v dobrém, tak ve špatném slova smyslu.

Dobrou zprávou je fakt, že počty nově hlášených žadatelů a těch úspěšných se ustálil na zhruba stejných hodnotách. Na druhou stranu počet nabízených volných míst poklesl jak v meziměsíčním, tak v meziročním srovnání. To lze číst tak, že poptávka firem po nových zaměstnancích, bez ohledu na pokračující růst průmyslové výroby, byla již nasycena v předchozích měsících a další nabíraní nových pracovníků firmy odkládají.

I přes nostalgické pošilhávání po nízké pětiprocentní míře nezaměstnanosti v letech 2007 a 2008 je však nutno podotknout, že situace na trhu práce se zásadně neliší od převážné většiny minulé dekády, kdy nezaměstnanost neklesla pod 8 procent. Vzhledem k nastavení dlouhodobých parametrů pracovního trhu (což se týká hlavně pracovně právních vztahů, kvalifikace a struktury pracovní síly) nejsou vyhlídky na pokles nezaměstnanosti na „předkrizové“ hodnoty reálné. Česká ekonomika a hlavně vládní rozpočtáři se v příštích letech bude muset naučit existovat s vyšší mírou nezaměstnanosti, a tudíž i nižšími daňovými výnosy.

Ostatně to platí i pro daleko větší a rozvinutější země, jako například USA, Velká Británie či Francie, které, podobně jako ČR, stále ještě čekají na svoji reformu trhu práce a lá německý úspěšný model Hartz.

Graf: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR za předešlých 12 měsíců

Zdroj: MPSV

Inflace na cíli; ČNB nejspíš počká na HDP

České spotřebitelské ceny v září poklesly o 0,3 procenta, což zhruba odpovídá obvyklému pohybu cen v tomto měsíci. Jako obvykle byl pokles cen ovlivněn snížením sezónních cen rekreačních pobytů, mírně poklesly i ceny nových automobilů či pohonných hmot. Inflace, měřená meziroční změnou indexu spotřebitelských cen, se tak zvýšila jen o desetinku na 2 procenta. Nutno dodat, že lví podíl na celkovém meziročním růstu cen mají stále předchozí růsty nepřímých daní a regulovaných cen, bez kterých by inflace nedosáhla ani půl procenta.

Domácí inflace se v září dostala na úroveň, kterou dlouhodobě cílí ČNB. Podobná situace je i v sousedním Polsku, kde je spotřebitelská inflace taktéž na cíli centrální banky (ten je však o půl procenta vyšší než u ČNB). I přes postupný růst zůstává česká inflace nadále jednou nejnižších ve středoevropském regionu. Nižší inflaci, kolem jednoho procenta, mají jen sousedé na Slovensku a v Německu.

Pro centrální banky je toto období jedno z nejobtížnějších, pokud jde o měnově-politické rozhodování. Ekonomika roste, ceny postupně také, avšak ne tolik, aby se Českou národní bankou rozezněl jasný zvon svolávající bankovní radu k okamžitému zvýšení sazeb. Měnová politika se však vytváří s vědomím velkého zpoždění jejích dopadů do ekonomiky. ČNB v posledních několika prognózách umíněně upozorňovala na riziko opětovného návratu recese v nejbližších měsících. Přicházející data z domácí ekonomiky (především silný růst exportů, průmyslové produkce a obrat k růstu na straně maloobchodu) však zatím naznačují pro třetí kvartál naopak ještě silnější růst než v minulém pololetí. Prognóza ING počítá se zrychlením růstu HDP z 2,4 na 3 procenta. Pokud další ekonomická data potvrdí zrychlování ekonomického růstu, podpora vyšších sazeb v bankovní radě pravděpodobně zesílí.

Více k dalšímu vývoji úrokových sazeb nejspíš napoví aktualizovaná prognóza ČNB, kterou bankovní rada prodiskutuje na svém nejbližším zasedání 4. listopadu.

Graf: Vývoj míry inflace v ČR za předešlých 12 měsíců

Zdroj: Český statistický úřad

Autor článku působí jako hlavní ekonom ING Commercial Banking.