Harmonizované indexy spotřebitelských cen se sestavují kvůli porovnání inflace v zemích Evropské unie, slouží ale i k posouzení plnění inflačního kritéria pro vstup do eurozóny. Do ní se Slovensko začlenilo od ledna 2009 jako zatím poslední země EU.
V září, stejně jako v předchozím měsíci, meziročně nejvíc vzrostly ceny alkoholu a tabáku. Jejich nárůst činil 7,4 procenta. Naopak nejvýraznější pokles zaznamenaly ceny nábytku, vybavení domácnosti a běžné údržby domu. V této kategorii ceny klesly o tři procenta. Proti předchozímu měsíci v září nejvíce zdražilo vzdělávání, a to o 2,4 procenta. Největší pokles, a to o 0,7 procenta, zaznamenaly ceny v dopravě.
Meziroční míra inflace měřená národní metodikou, kterou slovenští statistici zveřejnili v úterý, v září zrychlila na 1,1 procenta. V srpnu byla na rovném jednom procentu.
Rozdíl v hodnotách inflace v národní a harmonizované metodice je způsoben odlišným složením spotřebitelských košů. Inflace měřená podle EU nezahrnuje takzvané imputované nájemné, které obsahuje i platby majitelů nemovitostí do fondů oprav. Údaje o inflaci podle EU slovenští statistici zveřejňují od roku 2001.