Majetkové daně jsou v Česku nízké

Když se vyspělým ekonomikám dařilo, tak některé země snižovaly majetkové daně nebo je úplně zrušily. Nejdále v tomto směru šlo Slovensku, které zrušilo dědickou daň, darovací daň i daň z převodu nemovitostí. Dědická a darovací daň je však zrušena i ve Švédsku. Majetkové daně představují totiž druhé zdanění, neboť majetek byl pořízen ze zdaněného příjmu. Např. u dědické daně byl majetek, který je předmětem dědictví získán z příjmů zesnulého, ze kterého již za svého života zaplatil daň z příjmu.

Přímé daně se ve světě snižují

Světovým trendem je snižování přímých daní. V současné době mají mnohé vyspělé země problémy s vysokým státním dluhem. Ve většině zemí ke snížení státního zadlužení nevede pouze snižování státních výdajů, a proto vyspělé země zvyšují daně, zejména nepřímé daně (DPH, spotřební daně), popřípadě majetkové daně. Stejně tak v Česku je prostor pro zvýšení zdanění práce malý (odvody na sociálním a zdravotním pojištění jsou vysoké). Nízké firemní daně jsou zase důležité pro podporu podnikání. Nejvíce se tedy hovoří o zvýšení DPH, především nižší sazby z 10 % na 12 %. Další možností je však zvýšení majetkových daní, které jsou v Česku poměrně nízké. Zabudování dědické a darovací daně do daně z příjmu je z tohoto pohledu zajímavým řešením. Každé zvýšení daní však musí být doprovázeno efektivnější státní správou a daňovým zjednodušením. Navíc musí občané i firmy vidět, že se dodatečný daňový výnos použije ke snížení zadlužení a k provedení potřebných reforem.

Dědická daň v Česku

Největší rozdíly u majetkových daní jsou u dědické a darovací daně. Daň z majetku je totiž zavedena ve všech členských zemích EU. Přístup k dědické dani je tedy nejvíce rozdílný. V Česku jsou tři zákonné linie pro výpočet dědické daně (platí i pro darovací daň). V první linii jsou děti a manželé. Ve druhé linii sourozenci, tety, strýci, švagři, snachy… Ve třetí linii jsou ostatní. Novelou zákona platné od roku 2008, došlo k daňovému osvobození o první a druhé linie. Daňová povinnost u dědické daně se tak týká pouze třetí linie. Nejnižší sazba daně činí 7 % (pro majetek do 1 miliónu korun) a nejvyšší sazba daně činí 40 % (pro majetek nad 50 miliónu korun).

Jak vysoká je dědická daň v EU?

Ve většině členských zemí EU jsou sazby a parametry dědické daně shodné i pro darovací daň. Sazba dědické daně se zpravidla liší v závislosti na výši dědictví a rodinném vztahu mezi zemřelým a dědici. U daně dědické je předmětem daně ve všech zemích nabytí majetku (nemovitosti či movitého majetku) děděním. Poplatníkem dědické daně je ve všech zemích dědic. Velmi vysoká je daň dědická a darovací v Nizozemí (horní sazba daně činí 63 %), v Rakousku (60 %), v Německu (50 %) a ve Finsku (48 %). Nízká je dědická daň ve Švýcarsku (horní sazba daně činí 2,5 %), Rumunsku (3 %), Maltě (5 %), Islandu (5 %), Chorvatsku (5 %), Bulharsku (5 %). Dědická daň není v Evropě zavedena např. ve Švédsku, Slovensku či Andoře.

• Belgie: Dědická daň je progresivní. Výše sazby závísí nejenom na stupni příbuzenstvím, ale taky na regionu, kde se dědické řízení vede. Základní sazby daně v bruselském reginou jsou: 3 % (pro majetek do 50 000 €), 8 % (od 50 000 € do 100 000 €), 9 % (od 100 000 € do 175 000 €), 18 % (od 175 000 € do 250 000 €), 24 % (od 250 000 € do 500 000 €), 30 % (nad 500 000 €).
• Francie: V případě úmrtí občana s trvalým bydlištěm ve Francii podléhá dědické dani veškerý majetek zemřelého. Jestliže měl zemřelý trvalé bydliště v jiné zemi, tak podléhá dědické dani pouze majetek ve Francii. Od daně je osvobozen majetek do částky 151 950 € (pro rodiče a děti), 15 195 € (pro sourozence). Sazba daně je progresivní, 5 % (pro majetek do 7 699 €), 10 % (od 7 699 € do 11 548 €), 15 % (od 11 548 € do 15 195 €), 20 % (od 15 195 € do 526 760 €), 30 % (od 526 760 € do 861 050 €), 35 % (od 861 050 € do 1 722 100 €), 40 % (nad 1 722 100 €).
• Německo: Sazbě dědické daně se v Německu liší v závislosti na příbuzenském vztahu. V první skupině (děti, manžel/ka) se sazba daně pohybuje od 7 % do 30 %. Ve druhé skupině (rodiče, sourozenci a ostatní rodinní příslušníci v přímé linii) se sazba daně pohybuje od 15 % do 43 %. Ve třetí linii se sazba daně pohybuje od 30 % do 50 %.
• Nizozemí: Sazbě dědické daně se v Nizozemí liší v závislosti na příbuzenském vztahu. V první skupině (děti, manžel/ka) se sazba daně pohybuje od 5 % do 23 %. Ve druhé skupině (rodiče, sourozenci a ostatní rodinní příslušníci v přímé linii) se sazba daně pohybuje od 26 % do 48 %. Ve třetí linii se sazba daně pohybuje od 41 % do 63 %.
• Rakousko: V Rakousku je zákonem definováno dokonce pět kategorií. V první kategorii je manžel/ka a děti (sazba daně od 2 % do 15 %), ve druhé kategorii jsou vnuci (sazba daně od 4 % do 25 %), ve třetí kategorii jsou rodiče a sourozenci (sazba daně 6 % do 40 %), ve čtvrté kategorii jsou synovci a neteře (sazba daně 8 % až 50 %) a v páté kategorii jsou ostatní (sazba daně 14 % až 60 %).
• Švýcarsko: Dědická daň je v kompetenci jednotlivých kantonů. Mnohé kantony zrušili dědickou daň úplně, některé pro přímé potomky. Např. v Bernu se dědická daň pohybuje od 1 % do 2,5 %.

Prameny:
• European Commission, Taxation and Customs Union
• The Global Property Guide