Ministerstvo podstatně odložilo i vydání předešlé zprávy, která měla vyjít v dubnu, avšak objevila se až počátkem července. Washington ji vydal krátce po summitu G20, před nímž Čína koncem června uvolnila kurz jüanu, dva roky pevně vázaný na dolar.
USA obviňují Čínu z toho, že uměle udržuje podhodnocený kurz měny, čímž získává nekalé obchodní výhody. To, že jüan od června zpevnil k dolaru o 2,5 procenta, považují krritic Pekingu za zcela nedostatečný posun.
Ministr financí Timothy Geithner minulý měsíc v Kongresu prohlásil, že přesvědčí ostatní členy G20 ke společnému tlaku na výraznější uvolnění čínské měny. Vláda Baracka Obamy dává přednost mnohostrannému přístupu před bilaterální konfrontací se zemí, která je nevětším držitelem amerických vládních dluhopisů a důležitým partnerem při jednání o největších mezinárodních problémech v čele s otázkou íránského jaderného programu.
Ke tlaku na Čínu se v posledních týdnech připojila Evropská unie. Vůči čínské politice vyjádřilo v těchto dnech výhrady i Japonsko.
Řada pozorovatelů však předpokládala, že Washington označí Čínu za manipulátora s kurzem už nyní, což by bylo poprvé po 16 letech. Obama podle nich bude chtít před volbami, v nichž jeho demokratům hrozí těžká porážka, vypadat důrazně v citlivé oblasti mezinárodního obchodu. Silné tlaky na něj přicházejí rovněž z Kongresu, kde již Sněmovna reprezentantů schválila zákon, který umožní uvalovat sankční cla na země s výrazně podhodnocenou měnou.
Čína dává najevo, že kroky proti ní budou Spojené státy mrzet. "Je naprosto špatné, že Spojené státy dělají problém z čínského obchodního přebytku, a vytvářejí proto tlak na kurz jüanu. Cizí země nemají právo vyjadřovat se k tomu, jaká je přiměřená úroveň obchodního přebytku nějakého státu," řekl dnes mluvčí čínského ministerstva obchodu.
Peking se obává, že náhlý růst jüanu by destabilizoval ekonomiku. Postupné garantované zpevňování by zase bylo pozvánkou pro spekulativní investory, kteří by vytvářením cenových bublin vyvolali nakonec totéž.