EU se pře o rozpočtové sankce, Francie chce mírnější

"Myslím, že mnoho členských států je v současnosti hodně bázlivých," řekl novinářům nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager. Podle dnešního vydání deníku Financial Times patří mezi "bázlivé" země především Francie, Itálie a Belgie, tedy státy, které tíží vysoký státní dluh a sankce by se jich mohly v blízké budoucnosti velmi snadno týkat. Na opačné straně stojí Německo, Nizozemsko či severské státy a zpřísnění pravidel i sankcí podporuje dlouhodobě i Česko.

"Jakékoliv snahy rozředit rozpočtovou disciplínu musí být okamžitě zastaveny," uvedl švédský ministr financí Anders Borg. Ministři financí EU by přitom s konečným návrhem na zpřísnění sankcí měli za normálních okolností přijít již dnes, na konci října by jej totiž měl schvalovat summit evropské sedmadvacítky, tedy premiéři a prezidenti členských států.

Největší spory se nejspíš týkají případné automatičnosti sankcí. Zatímco dnes musí pokuty pro některého z rozpočtových hříšníků schvalovat ministři financí, v budoucnosti by o jejich uvalení prakticky rozhodovala Evropská komise a šéfové státních pokladen by mohli její rozhodnutí jen zvrátit.

Komise se stejným principem přišla již v září, ale některým zemím se nelíbí způsob, jak by mohly uvalení sankcí odvrátit. Podle Bruselu by to bylo možné jen v případě souhlasu kvalifikované většiny, ale existují i názory, především francouzské, podle nichž by stačila prostá většina. "Pořád se o tom debatuje," řekla novinářům během jednání španělská ministryně financí Elena Salgadová.

Pokuty se zatím mají týkat jen zemí eurozóny, jejíž součástí Česko není. Podle nedávného návrhu komise by státy, které překročí hranici ročního rozpočtového deficitu ve výši tří procent HDP, měly zaplatit pokutu odpovídající zhruba 0,2 procenta hrubého domácího produktu. Stejná sankce by hrozila i zemím, jejichž celkové zadlužení přesahuje 60 procent HDP a jejich vlády jej vůbec nesnižují a nebo jen velmi pomalu.