Zelená úsporám po roce a půl. O jaké dotace je největší zájem?

Program Zelená úsporám má za sebou již téměř rok a půl existence. Během této doby prodělal klíčové změny, které měly otevřít cestu k dotacím na zateplení českým domácnostem. K jakým změnám v Zelené úsporám došlo? Kolik už bylo podáno a schváleno žádostí? O jaké dotace je největší zájem?

Když byl loni 22. dubna Ministerstvem životního prostředí spuštěn velký dotační program Zelená úsporám, z něhož mohou české domácnosti získat peníze na zateplení a obnovitelné zdroje energie, nejprve byl určen jen pro rodinné a nepanelové bytové domy. V souvislosti s pomalým tempem čerpání dotací došlo postupně k několika změnám a dnes lze říct, že byla profinancována poměrně velká část vyčleněných peněz.

Společným jmenovatelem programu Zelená úsporám jsou úspory energie a využití obnovitelných zdrojů v českých domácnostech. Dotační program Zelená úsporám je rozdělen do tří základních částí:

• úspory energie na vytápění prostřednictvím kompletního nebo i částečného zateplení objektu;
• podpora výstavby pasivních domů;
• využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a ohřev teplé vody (instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu, tepelných čerpadel či solárních kolektorů).

Zelená úsporám: Peníze z prodeje emisních povolenek

Česká republika získává prostředky na program Zelená úsporám prodejem tzv. emisních povolenek. Při zahájení programu se odhadovalo, že by cílový výnos z prodeje emisních povolenek mohl být kolem 25 miliard korun. Většinu emisních povolenek od České republiky odkoupilo Japonsko (japonská vláda a firma Mitsui), část převzaly i vlády Rakouska, Španělska a Světová banka.

Podle zákona o podmínkách obchodování s emisními povolenkami s nimi nakládá Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a výnosy z jejich prodeje jsou příjmem Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Ten je poté investuje výhradně do programu Zelená úsporám.

Nové podmínky programu Zelená úsporám

V srpnu loňského roku prodělal program Zelená úsporám zásadní změny. Klíčovou změnou bylo, že odpadla nutnost provádět dvě či tři různá opatření najednou. Nově stačí provést pouze jedno s tím, že rozhodující je jen konečná úspora energie, která musí být minimálně 20 %. Další novinkou je navýšení dotací v některých kategoriích o 5–15 %. To se týká zejména celkového zateplení objektu, kde podpora narostla u rodinného domu na 1 550 Kč/m2 při zateplení na 70 kWh/m2 a 2 200 Kč/m2 při zateplení na 40 kWh/m2. U bytových domů se dotace zvýšila na 1 050 Kč/m2 při zateplení na 55 kWh/m2 a 1 500 Kč/m2 při zateplení na 30 kWh/m2.

V kategorii pasivních novostaveb se částky dotací zvedly na 250 000 Kč pro rodinný dům s roční měrnou potřebou do 20 kWh/m2 a 150 000 Kč na byt v bytovém domě s roční potřebou tepla na vytápění do 15 kWh/m2. Byla také odstraněna nutnost využívat jen dodavatele ze „Seznamu odborných dodavatelů“. V kategorii týkající se vytápění a využívání obnovitelných zdrojů energie došlo k výraznému zjednodušení či zrušení řady podmínek. Do programu byla například zařazena tepelná čerpadla vzduch-vzduch s invertorem, u tepelných čerpadel vzduch-voda se nyní dotují i výrobky používající jako chladivo CO2 nebo se výrazně snížil nutný výkon u solárních kolektorů. Podpora na solární panely, tepelná čerpadla či kotle na biomasu nově funguje na principu fixní dotace podle zvolené technologie.

Dotace na zateplení pro panelové domy

Zelená úsporám se v září 2009 rozšířila o dotace na zateplení panelových domů. Na rozdíl od rodinných domků bylo ale možné žádat pouze o podporu na komplexní zateplení. Podle některých názorů bylo důvodem rozšíření dotací na panelové domy pomalé čerpání prostředků kvůli složitě nastavenému systému. Podmínky se proto nejen zjednodušily, ale do programu byly zahrnuty také paneláky.

V srpnu 2010 však SFŽP dočasně přerušil přijímání žádostí pro panelové domy. Oficiálním důvodem je, že chce vyhodnotit dosavadní průběh této části programu a provést analýzu skutečně čerpatelných prostředků. SFŽP si chce počkat na uzavření letošní stavební sezóny, aby zjistil, kolik bude panelovým domům reálně proplácet. Výsledky analýzy mají být zveřejněny začátkem příštího roku a stanou se podkladem pro další otevření programu pro panelové domy na jaře 2011.

SFŽP dosud přijal 699 žádostí pro panelové domy za 2,5 miliardy korun, z nichž bylo realizováno pouhých 12 za 32,5 milionu korun. Podle podmínek programu musí SFŽP vyčlenit peníze na dotace pro bytové domy již po schválení rekonstrukce. Pokud se pak bytová družstva nebo společenství vlastníků rozhodnou rekonstrukci neprovést, finance, které se dají použít jinde, tak zůstávají zbytečně zablokovány.

„Zastavení programu dotací pro panelové domy vyvolalo na stavebním trhu velkou nejistotu, jak celý program bude pokračovat pro další skupiny obyvatel,“ uvedl jeden ze zástupců společnosti Countes Company, která provozuje webové stránky www.sprava-dotaci.eu. Citovaný zdroj si nepřál být jmenován. Ministerstvo však ujistilo, že dotace pro ostatní bytové domy a rodinné domy pokračují a budou i nadále financovány beze změn.

Čerpání dotací v prvním roce programu Zelená úsporám

První žádost o dotaci z programu Zelená úsporám byla podána 13. května 2009. Rozdělení prvních 250 milionů korun trvalo plných 215 dnů a druhé čtvrtmiliardy už jen 43 dnů. Hranice půl miliardy byla dosažena 22. ledna 2010. Následně se rychlost čerpání prostředků zvýšila, další dvě čtvrtmiliardy se rozdělily vždy jen za zhruba dvacet kalendářních dní. K 11. únoru 2010 byla z programu oficiálně vyčerpána první miliarda. Odborníci se však shodovali, že přesto není objem čerpaných prostředků po necelém roce fungování Zelené úsporám dostatečný.

V té době bylo podáno teprve 6 137 žádostí, což činilo pouze 15 % z původně očekávaného počtu 40 000 registrovaných žadatelů. Když následně došlo ke skokovému navýšení počtu žádostí, podle odborníků byl jeho příčinou příspěvek na projektovou dokumentaci (částka podpory na projekt se vyplácí už po podání žádosti o dotaci na vybranou investici), o který bylo možné žádat pouze do konce března 2010. Poté by si žadatelé museli náklady spojené s projektem hradit sami. Od 31. března však byla po dohodě prodloužena doba poskytování dotace na projektovou dokumentaci na dobu neurčitou.

Zelená úsporám dnes: Nárůst žádostí o trojnásobek

K 10. březnu roku 2010 evidoval SFŽP 8 574 žádostí za celkovou hodnotu 1,5 miliardy korun, po roce od spuštění programu byla celková suma všech podaných žádostí více než 19 000 v hodnotě zhruba 4 miliardy korun. Na konci května už to bylo přes 22 000 žádostí za 6,4 miliardy korun, k 1. červenci pak celkový počet žádostí přesáhl 33 000 v hodnotě cca 9 miliard korun. V rychle rostoucím tempu požadovaných finančních prostředků se projevuje vliv žádostí pro panelové domy. Žádosti o dotace pro ně už tvoří 30 % z celkově přislíbené výše podpory, spolu s nepanelovými bytovými domy pak dohromady víc než 45 %.

Nejaktuálnější statistika o schválených dotacích hovoří o 17 000 žádostech ve výši přes 5 miliard korun. Celkem bylo od začátku programu schváleno již 35 000 žádostí za více než 8 miliard korun. Další kolo posuzování žádostí proběhne 11. listopadu 2010. Podle odborníků je i přesto efektivita programu stále nízká a nárůst zájmu je pouze nárazový.

Nejžádanější a nejfinancovanější dotace Zelená úsporám

„V prvním pololetí roku 2009 byl zájem o dotace u naší společnosti především ze strany stavebních společností, které sháněly aktuální informace, jak celý program funguje, bude fungovat, a jak mohou být dotace realizovatelné pro následné klienty,“ říká jeden ze zástupců společnosti Countes Company.

Nejvíce žádostí bylo přijato v oblasti podpory využití obnovitelných zdrojů pro přípravu teplé vody a pro vytápění. Zde lidé žádali zejména o dotaci na instalaci solárně termických kolektorů, v celkovém podílu tvořilo toto opatření 25 %. Nejvyšší objemy podpory pak míří na zateplení a výměnu oken a dveří, o dotaci na částečné nebo celkové zateplení mělo zájem zhruba 40 % žadatelů. „Na konci roku 2009 byl především nejvíce zájem z řad majitelů rodinných domů o výměnu oken,“ uvedl jeden ze zástupců společnosti Countes Company.

Největší počet evidovaných žádostí v programu se týká rodinných domů, z celkového počtu představují 95 %. Množství investic do bytových domů ale roste rychleji – v případě panelových domů se počet žádostí od začátku roku zvýšil třicetkrát, přičemž celkový počet žádostí vzrostl jen přibližně sedmkrát.

Článek vyšel původně v magazínu o úsporách energií a obnovitelných zdrojích Nazeleno.cz