S koncem roku nabývá stavební spoření na atraktivnosti

Z průzkumů, které si daly spořitelny provést, vyplývá, že 90 % občanů má představu o stavebním spoření. Již menší část ví, jak funguje přidělování a splácení úvěrů. Nejprve se zastavme u spoření. Ještě před necelými dvěma lety bychom upozorňovali na nízké úročení, které odpovídá nízkému riziku vkladů. Klesající bankovní výnosy a mírná inflace přispěly k tomu, že i tři procenta ročně se již považují za vcelku dobré zhodnocení. Co však činí stavební spoření zajímavým, je státní podpora. Její výše se od roku 1993 nezměnila a představuje 25 % z částky uspořené k 31. 12., maximálně však z 18 000 Kč.

Stát tedy přispívá nejvíce 4500 Kč, a proto se vyplatí rozdělit objem úspor, které má rodina k dispozici, na více smluv. Peníze získané ze státního rozpočtu lze po pěti letech použít na cokoliv. Podle Pracovního sdružení stavebních spořitelen je ale stejně dvě třetiny klientů, kteří si úspory vybrali, utratily za předměty související s bydlením. Se změnou státní podpory se zatím nepočítá. "Na její zvýšení nejsou v rozpočtu peníze a snížení by znamenalo zničení důvěryhodnosti, kterou stavební spoření za šest let získalo," vysvětluje Jiří Klán, předseda představenstva ČS- stavební spořitelny.

Nabídky spořitelen se, co se týče spořící části, příliš neliší. S koncem roku přibývá soutěží, dárků a zvýhodnění. "Modrá pyramida" losuje každé dva měsíce výherce kuchyňských elektrospotřebičů, s "buřinkou" lze získat mobilní telefon nebo auto, "liška" ocení nové účastníky peněžitou výhrou. "Specialista na stavební spoření" přichází se soutěží tisíciletí, sadou nářadí nebo televizorem. U Wüstenrot lze vyhrát auto nebo poukázku na nábytek, Hypo nabízí stírací losy. Pokud nechcete čerpat úvěr, vyplatí se počkat na konec roku a využít takových nabídek. Spořitelny podléhají dohledu ČNB a zatím patří mezi nejbezpečnější peněžní ústavy.

Úvěr spíše na rekonstrukci

Spoření představuje pouze první část vztahu klient spořitelna. Hlavní výhoda spočívá v úvěru, který je úročen pouze sazbou 6 %. Má na něj nárok téměř každý účastník spoření. O zaplacené úroky lze snížit základ daně z příjmů.
Při podpisu smlouvy se stanoví cílová částka, od níž se odvíjí výše poplatků i úvěru. Pokud má klient po minimálně dvou letech spoření na účtu sumu, která odpovídá polovině (u některých spořitelen stačí jen 40 % nebo 30 %) cílové částky, může si zbylý díl půjčit. Důležitým kritériem pro přidělení úvěru je výše tzv. ukazatele zhodnocení. Jde o vzorec, v němž se promítá úroveň úspor, úroků, státní podpory i výše cílové částky. Každá spořitelna má svoji stupnici, vždy ale platí, že pravidelné úložky vedou k vyššímu ukazateli než jednorázový vklad koncem roku. Zájemci o budoucí úvěr by si měli ověřit, jak často se takový ukazatel propočítává. Někde se tak děje měsíčně, v jiných spořitelnách pouze čtvrtletně.

Doba splácení úvěru se obvykle rovná dvojnásobné době spoření. Čerpáním úvěru po dvou letech se účastník připravuje o část státní podpory a navíc si určuje relativně krátkou lhůtu na vrácení prostředků. Může však v případě dostatku prostředků uzavřít následnou smlouvu, a tak si opět otevřít přístup ke státnímu rozpočtu. Úvěr lze použít jen na přesně stanovené bytové potřeby, nikoli třeba na nákup koberců či televize. "Průměrná výše standardního úvěru ze stavebního spoření činí 70 000 Kč. Je třeba však vzít v úvahu, že rodina má kvůli maximálnímu využití státní podpory uzavřeny třeba čtyři smlouvy. Pokud přičteme úspory, podporu a úroky, pohybujeme se v tomto případě kolem půl milionu," říká Evžen Stöhr, předseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny, která úvěrů poskytla nejvíce.

Z pouhého stavebního spoření se však nový byt či dům pořídit nedá. Obvykle je třeba sloučení několika smluv nebo kombinace s hypotečním úvěrem. Z údajů spořitelen plyne, že polovina všech půjček se použila na rekonstrukci a modernizaci. Zatím se žádosti o úvěr vyřizují většinou do jednoho měsíce. Případné zdržení bývá zaviněno klientem, který nepředloží všechny potřebné doklady. Zástupci spořitelen tvrdí, že by nemělo dojít k situaci, kdy by se nedostalo na všechny žadatele. Vždy se počítá s částí účastníků, kteří pouze spoří a podporují tak ty, kteří si potřebují půjčit. Pokud by však druzí značně převýšili, čekací doba by se mohla podstatně prodloužit, případně by se muselo přistoupit ke zvyšování ukazatele zhodnocení.

Když se nedá čekat

Převážnou část úvěrů dnes tvoří tzv. překlenovací úvěry. Od roku 1995 do konce září 1999 jich spořitelny poskytly přes 215 tisíc v celkové hodnotě přesahující 33 mld. korun. Vzhledem k rostoucímu počtu regulérních úvěrů ze stavebního spoření se předpokládá, že během příštího roku se poměr změní.