"Podle mého názoru je mnohem lepší zacílit se na to (reformy pravidel a vznik nástrojů pro řešení případných krizí) beze změny smlouvy, avšak nemyslím si, že by se to mělo zcela vyloučit," citovala dnes Rehnovo vyjádření pro finskou televizní stanici MTV3 agentura Reuters.
Návrhy Německa a Francie, tedy dvou klíčových států v "sedmadvacítce", zřejmě vyvolají rozporuplné reakce. Na revizi pravidel se dohodli německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy před několika dny ve francouzském Deauville.
Výsledkem by podle nich měla být i změna lisabonské smlouvy o reformě institucí EU, která začala platit loni a předtím se dlouho a velmi složitě dojednávala a ratifikovala. EU se kvůli tomu ocitla v krizi a po dokončení ratifikace z mnoha stran zaznívaly hlasy, že nyní by se měla unie mnohem více než na další institucionální a právní pře soustředit na konkrétní projekty a úkoly.
Němci teď ale chtějí, aby byl umožněn řízený bankrot státu eurozóny v případných potížích, nebo aby byla zemím nedodržujícím rozpočtová unijní pravidla byla pozastavena hlasovací práva. Z řady zemí ale zaznívají vůči návrhům, které by vyžadovaly změnu smlouvy, výhrady. K těmto zemím patří i Česko, kterému se nelíbí třeba možnost odebrání hlasovacích práv. To v pondělí na jednání ministrů zahraničí řekl i šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Podle něj by změna smlouvy mohla být riskantním omylem, který by mohl EU rozklížit.