Produkce japonského průmyslu proti předešlému měsíci klesla o 1,9 procenta po srpnovém snížení o 0,5 procenta. Japonský vývoz, který je hlavním motorem průmyslu i celé ekonomiky, oslabuje silný jen, jehož kurz se nyní pohybuje vůči dolaru poblíž rekordního maxima. Negativně na něj působí také slábnutí růstu největších světových ekonomik USA a Číny. V meziročním srovnání se růst výroby zpomalil na 11,1 ze srpnového tempa 15,1 procenta.
Jádrový index spotřebitelských cen bez započtení čerstvých potravin prohloubil v září meziroční pokles na 1,1 procenta po srpnovém tempu deflace 1,0 procenta. Index bez potravin a energie vykázal propad o 1,5 procenta. Index pro oblast Tokia za říjen však zpomalil pokles na 0,5 procenta ze zářijového jednoho procenta, zčásti pod vlivem zvýšení daně z tabákových výrobků.
Deflační tendence tíží japonskou ekonomiku od krize z počátku 90. let minulého století. Pokles cen oslabuje ekonomický růst, protože stlačuje firemní zisky, nutí ke snižování mezd a vede k odkládání nákupů. Vedle slabé ekonomiky nyní k deflaci přispívá zejména silný kurz japonského jenu, proti němuž vláda v polovině září zasáhla první intervencí po šesti letech.
Míra nezaměstnanosti v září dál klesla na rovných pět procent ze srpnových 5,1 procenta. Nabídka nových pracovních míst se zvýšila proti srpnu o 1,1 procenta a meziročně byla vyšší o 17,3 procenta.