Jak pobírat čtyři důchody?

Při práci ve čtyřech členských zemích tak může občan pobírat až čtyři penze. Důchody budou vypláceny v poměrné výši. Jaké podmínky je třeba splnit?

Starobní důchod je jednou z nejdůležitějších státních dávek sociálního zebezpečení ve všech členských zemích EU. Právo jednotlivce volně se pohybovat je jedním ze základních práv občanů členských zemí EU. Svoboda pohybu umožňuje pracujícím využívat právo přijmout zaměstnání, ve kterékoli zemi EU a mít stejné pracvoní podmínky a sociální ochranu jako domácí občané. Počet Evropanů mající v penzi nárok na důchod z více členských zemí EU stoupá. Výplata důchodu je upravena Nařízeními č. 1408/71 a 574/72, které jsou nadřazeny zákonům jednotlivých členských zemí. V těchto ustanoveních se pamatuje na občany, kteří během svého aktivního života pracovali ve více členských zemí EU.

Jaké jsou základní principy?

Záznamy o důchodovém pojištění jsou ve v každé členské zemi EU uchovávány až do doby, kdy dosáhne občan důchodového věku dle legislativy daného státu. Zjednodušeně řečeno, zaplacené příspěvky se nepřevádějí do jiné členské země EU a ani nejsou občanovi po skončení pojištění v daném členském státu vypláceny. Důchod vyplácí občanovi každá země, kde byl pojištěn po dobu alespoň jednoho roku. Při dosažení důchodového věku dle domácí legislativy je následně vyplácen poměrný důchod. Výše jednotlivých důchodů se vypočítává na základě záznamů o pojištění v každé jednotlivé zemi. Pokud byl občan v dané zemi pojištěn po dlouhou dobu, bude z dané země zde dostávat poměrně vysoký důchod. V opačném případě bude jeho důchod nízký.

• Praktický příklad
  Pan Novák byl při výkonu své práce pojištěn 34 let v Česku, 2 roky v Německu, 2 roky v Rakousku a 2 roky opět v Česku. Důchod pana Nováka se bude tedy skládat ze samostatných plateb důchodu ze všech tří zemí. Důchody totiž zpravidla vyplácejí pověřené instituce (v Česku ČSSZ) přímo penzistům. V Německu se tedy vypočte důchod, na který by měl pan Novák nárok po 40 letech pojištění, panu Novákovi bude z Německa vyplácena částka odpovídající jeho skutečným dobám pojištění, tj. 2/40 (5 %) této částky.  Podobně Rakousko mu bude vyplácet 2/40 (5 %) částky, na kterou by měl v Rakousku nárok po 40 letech pojištění. A konečně Česko mu bude panu Novákovi vyplácet 36/40 (90 %) částky, na kterou by měl v Česku nárok po 40 letech pojištění.

Co když se liší důchodový věk?

V členských zemích EU je jiný důchodový věk. Ve většině západoevropských zemí je důchodový věk 65 let, ve východní Evropě je to však o několik let méně. Nárok na důchod má občan vždy až po dosažení důchodového věku. Důchody z jiné členské země EU se přepočítávají na měnu země, kde penzista bydlí. Směnné kurzy se pevně stanovují čtyřikrát ročně. Pro zasílání důchodů do ciziny je zapotřebí sdělit jednotlivým pověřeným institucím v daných zemích potřebné údaje (např. bankovní spojení, potvrzení o pobytu nebo pravidelné zasílání dokladu, že občan žije, potvrzené notářem…). Všechny podrobnosti sdělí jednotlivé instituce v daných zemích.

• Praktický příklad
  Pokud by byl třeba pan Novák narozen v roce 1947, tak by v Česku měl nárok na důchod v 62 letech, zatímco v Rakousku a Německu v 65 letech. Pokud by si požádal pan Novák o důchod, tak v Česku by dostával důchod již od 62 let. Na důchod z Rakouska a Německa však bude muset čekat až do 65 let. V každé zemi jsou tedy pro výpočet penze jiná legislativy. Platby z jednotlivých zemí bude dostávat pan Novák v jiných termínech a v jiné výši. Penzi z Rakouska a Německa bude pan Novák dostávat v českých korunách. Starobní penze z jednotlivých tří zemí bude panu Novákovi vyplácena bez ohledu na to, kde v rámci EU bydlí nebo pobývá.

Co když neodpracuji celý rok?

Pokud občan řádné odvádí pojistné ze svého příjmu v dané zemi zaměstání po dobu kratší než jeden rok, tak o své příspěvky nepřijde. Nevznikne mu však nárok na výplatu poměrné části důchodu z dané země. Platí pravidlo, že pokud doba, po kterou byl penzista v jedné zemi pojištěn, není dostatečně dlouhá na získání nároku na důchod v této zemi, všechny doby pojištění, které splnil, budou vzaty v úvahu v jiné zemi. Tato legislativní úprava EU zaručuje, že nikdo není znevýhodněn z důvodu, že pracoval během svého života v mnoha členských zemích EU.

• Praktický příklad
  V případě, že občan je pojištěn 8 měsíců ve Španělsku a poté 6 měsíců v Portugalsku a následně 10 let ve Francii a pracovní kariéru ukončí v Itálii, tak převezme dobu pojištění ve Španělsku a Portugalsku (doba pojištění je kratší než jeden rok) Itálie, protože je zemí posledního zaměstnání. Tato legislativní úprava EU zaručuje, že nikdo není znevýhodněn z důvodu, že pracoval během svého života v mnoha členských zemích EU.

Výpočet důchodu je v každé zemi jiný

Přestože bude občan dostávat důchod od každé země, kde byl pojištěn více než rok, bude každý důchod zcela rozdílný.  V každé zemi je odlišný způsob výpočtu starobní penze. Výše důchodu (v porovnání s průměrnou mzdou je rovněž odlišná). V některých zemích se z důchodů odvádí daň z příjmů, v jiných nikoliv. S těmito odlišnostmi je třeba počítat. O důchod se následně žádá v zemi, kde občan žije a dosáhne důchodového věku. Instituce důchodového zabezpečení v dané zemi se následně spojí s institucemi v ostatních zemích EU, kde vznikly nároky na výplatu důchodu. Výplatu důchodu lze následně převádět z jedné země do druhé. Vzhledem k cenovým rozdílům v jednotlivých zemích EU platí, je výhodné pobírat západoevropský důchod a žít a utrácet jej ve východní Evropě.