Příjmy státu loni představovaly 974,6 miliardy korun a výdaje 1167 miliard korun. Státní závěrečný účet představuje jejich detailní přehled.
Všechny sněmovní výbory doporučily poslancům, aby schválili nebo vzali na vědomí závěrečné účty jednotlivých kapitol. Pouze kontrolní výbor vzal na vědomí při projednávání loňského hospodaření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) skutečnost, že kolegium úřadu toto hospodaření schválilo s výhradou. Mezi kontrolním výborem a prezidentem úřadu Františkem Dohnalem panuje již od loňského jara spor o údajné plýtvání penězi v rozpočtu úřadu. Dohnal sice veškerá obvinění odmítá, nicméně ho už však kvůli tomu čeká soud.
Samotný NKÚ ve svém stanovisku k závěrečnému účtu varuje například před tím, že schodek rozpočtu mohou do budoucna ohrozit nároky ministerstev z ušetřených peněz. Zákon jim umožňuje, aby požádaly o ušetřené peníze z předchozích let. K prvnímu lednu letošního roku celkový objem těchto nároků činil 90 miliard korun. Vláda má ale právo tyto nároky snížit a také je během roku ministerstvům krátila.
NKÚ se ve svém stanovisku zaměřil také na údaje o příjmech státu z privatizace. Stát loni dostal 19 miliard korun, a to hlavně formou šestnáctimiliardové dividendy od elektrárenské firmy ČEZ. Kontroloři si všimli také rostoucích nákladů na projednávání a uskutečňování samotných privatizačních projektů. Zatímco v letech 1991 až 2005 stály náklady na privatizaci dohromady 79,7 milionu korun, jen za samotný loňský rok to bylo 62,3 milionu korun. To byl proti roku 2008 nárůst o tři čtvrtiny.
Ze státního závěrečného účtu kromě jiného vyplývá, že loňské neuskutečněné volby stály daňové poplatníky 115 milionů korun. Loňské volby do Evropského parlamentu stály 466 milionů korun. Politické strany dostaly na úhradu volební kampaně do EP 67 milionů korun. Celkem pak dostaly strany a hnutí od daňových poplatníků dohromady 554 milionů korun. V závěrečném účtu je také uvedeno, že průměrný plat zaměstnanců ministerstev a dalších centrálních úřadů loni vzrostl na 29.345 korun.