Americký Fed začíná debatovat o nové měnové podpoře ekonomiky

Podle analytiků je nejpravděpodobnější, že Fed oznámí pětiměsíční plán nákupů dluhopisů za celkem 500 miliard dolarů (8,75 bilionu Kč) a naznačí, že v případě potřeby bude v nákupech pokračovat. Cílem pumpování nových peněz do ekonomiky je zejména snížit dlouhodobé úrokové sazby z hypoték a firemních úvěrů, což by spotřebitele motivovalo k půjčkám a nákupům a firmy k investicím a najímání nových zaměstnanců.

Plán, který se v podstatě rovná tištění nových peněz, by také posílil inflační očekávání a nakonec i zvýšil inflaci. Ta je podle posledních prohlášení šéfa Fedu Bena Bernankeho příliš nízká a hrozí přejít v deflaci.

Důsledkem vrhání peněz do ekonomiky by v závislosti na rozsahu zřejmě byl i další propad kurzu dolaru. To sice podpoří americký export, avšak může vzbudit nelibost u obchodních partnerů a zesílit obavy z vypuknutí "měnových válek", tedy následných záměrných devalvací měn dalších zemí.

Fed podnikl první kolo kvantitativního uvolňování loni v době hluboké recese, protože v situaci nulových úrokových sazeb mu k podpoře ekonomiky už jiné možnosti nezbývaly. Fed tehdy koupil vládní a hypoteční dluhopisy za celkem 1,7 bilionu dolarů, což přispělo ke snížení dlouhodobých úroků z hypoték a firemních úvěrů. Bernanke si za svůj nestandardní přístup vysloužil například ocenění "osobnost roku" od časopisu Time.

Nyní je sice ekonomická situace mnohem lepší, přesto však výrazně horší než by více než rok po skončení recese měla podle historických zkušeností být. Hospodářský růst po rázném tempu z přelomu loňského a letošního roku výrazně zpomalil, ba v posledních dvou čtvrtletích se pohybuje jen kolem dvou procent. To je na USA nezvykle málo a nemůže to stačit ke snižování nezaměstnanosti, jejíž míra letos setrvává těsně pod deseti procenty. Krátkodobé úrokové sazby, které jsou pro Fed základním nástrojem, jsou přitom už od prosince 2008 na historickém minimu v pásmu nula až 0,25 procenta.

Fed nyní v důsledku loňských nákupů vlastní zhruba 12,5 procenta všech nesplacených dluhopisů ministerstva financí. Pokud by koupil dluhopisy za další bilion dolarů, což je nejvyšší uvažovaná možnost, zvýšil by se jeho podíl na 27 procent.

Federální výbor pro operace na otevřeném trhu (FOMC), hlavní orgán Fedu zodpovědný za měnovou politiku, však není v uvažování vůbec jednotný a jeho členové vysílají rozporné signály. Zatímco někteří prosazují velmi agresivní stimulaci ekonomiky, jiní jsou vůči dalšímu pumpování peněz vysoce skeptičtí.

Většina analytiků předpokládá určitý kompromis s tím, že šéf Fedu Bernanke měnovou stimulaci určitě prosadí, protože se kloní ke skupině pro stimulačních "holubic". "Bernanke se snaží najít rovnováhu," řekl agentuře AP hlavni ekonom firmy Wrightson ICAP Lou Crandall.

Prezident vlivné newyorské pobočky Fedu William Dudley, který je předním zastáncem agresivní stimulace, odhaduje, že nákupy dluhopisů v sumě 500 miliard dolarů dodají růstový podnět odpovídající snížení základní úrokové sazby o polovinu až tři čtvrtě procentního bodu. Takové snížení dlouhodobých úroků ovšem řada ekonomů vzhledem k obrovskému rozsahu celého trhu amerických "Treasuries" označuje za vysoce přehnané.

Naopak protiinflační "jestřáb" Thomas Hoenig, který šéfuje pobočce Fedu v Kansas City, a další odpůrci stimulace argumentují hrozbou vytvoření příliš vysoké inflace. Rizikem je také vznik nové cenové "bubliny" na trzích investičních aktiv, vyhnané spekulacemi s přebytečnými superlevnými penězi

Odpůrci připomínají, že Fed bojoval už pod vlivem Bernankeho proti neexistující hrozbě deflace již po recesi roku 2001. Tehdejší příliš uvolněná měnová politika přitom podle řady ekonomů výrazně přispěla ke vzniku neudržitelného boomu na americkém realitním trhu, z něhož vznikla hypoteční a finanční krize a nakonec i "velká recese" minulých dvou let. Uvolněná měnová politika Fedu také podle kritiků přispěla k prudkému růstu cen komodit jako ropy a obilí, zejména v první polovině roku 2008, kdy zčásti kvůli spekulacím svět postihla krize cen potravin.

Bývalý šéf Fedu a externí poradce prezidenta Baracka Obamy Paul Volcker z nového kola uvolnění výraznější podporu pro ekonomiku nečeká. Bankéř, který prudkým zvýšením úroků ukončil éru stagflace 70. let, však dnes v Singapuru podle agentury Reuters upozornil na nebezpečí vzniku dlouhodobějších inflačních rizik, s nimiž pak Fed bude muset bojovat. Podle Volckera jsou jen malé šance na to, že by americká ekonomika zopakovala tak silné oživení, jaké vykázala v první polovině 80. let, kdy se vzpamatovávala z podobně hluboké recese jako v letech 2008 a 2009.