Až dvacet let může trvat vyrovnávání úrovně starých a nových spolkových zemí
Experti požadují odbourání transferů do východní části Německ
a a reformu státních subvencí. Desáté výročí pádu berlínské zdi vyvrcholilo sice momentálními oslavami, ale z hlediska sjednocení hospodářských struktur západní a východní části Německa není důvod k radosti. Přetrvávajícím handicapem je slabá výkonnost východoněmecké ekonomiky, dosahující pouze 60 procent západoněmecké úrovně, a nevhodná skladba odvětví. Nedostatečně jsou rozvinuty služby a moderní průmysl, ačkoliv průmyslová produkce roste viditelně rychleji než na západě. Až příliš dominuje stavebnictví. Dosud málo je konkurenčněschopných velkých společností, mnoho je kapitálově slabých drobných, především zpracovatelských firem. Snad jediné, co by se dalo říci o východoněmeckém zemědělství, je, že funguje lépe než na západě. Paradoxně je to díky kolektivizaci z 50. let a vytvoření velkých podniků, obhospodařujících nyní v průměru 126 hektarů a jejich schopnosti přizpůsobit se tlaku konkurence.Východní Německo spotřebovává o 50 procent zboží a služeb více, než samo vyprodukuje. K "zalátání této díry" je proto ročně transferováno na východ kolem 250 miliard marek. Z toho asi 100 miliard představuje soukromý kapitál. Další část, odpovídající 4,5 procenta hrubého domácího produktu Německa, pochází především z kapes západních daňových poplatníků. Od roku 1991 tak východní Němci obdrželi 1,2 biliónu marek netto. Podstatná j
e ovšem skutečnost, že největší část tohoto finančního koláče spolkla sociální oblast. Slib bývalého německého kancléře Helmuta Kohla, že přes noc vyrovná sociální dávky, mu sice v roce 1990 přinesl volební vítězství, ale nyní je tento krok považován za kardinální chybu. Podle ekonomů, požadujících reformu sociální pomoci, je například zcela na hlavu obrácená situace, kdy východoněmečtí důchodci pobírají kvůli tomuto rozhodnutí vyšší penzi než staří lidé na západě.Další chybou při sjednocování ekonomik bylo velkorysé poskytování odpisů z daní v případě investic ve východním Německu, především v oblasti nemovitostí. Mimo obrovských finančních úniků, privatizačních machinací a neefektivních projektů, k nimž odpisy a subvence vedly, se ochudil především stát.
Podle expertů došlo také až k příliš rychlému vyrovnávání mezd, což bylo zdůvodnitelné politicky, ale nikoliv z ekonomického hlediska. Příjmy východních Němců dosahovaly před deseti lety 30 procent úrovně západoněmeckých zaměstnanců. Letos průměrné čisté příjmy představují 86 procent. Pokud by ovšem v minulých letech rostly pomaleji a Německo by vedlo chytrou jednotnou ekonomickou strategii, mohlo vše vést k investičnímu boomu a vytváření nových pracovních příležitostí. Místo toho se východní Němci potýkají s takřka 17procentní nezaměstnaností, která je dvojnásobná ve srovnání se západoněmeckými poměry a její výhledy nejsou nijak růžové.Hospodářská politika finančního transferu tak po deseti letech prokázala řadu chyb, které se podepsaly na pomalejším srůstání ekonomik obou části Německa. Bylo by však chybou nápravu zredukovat na otázku škrtů směrem na východ. Reformu si zaslouží celkový systém přerozdělování
Zdroj: HN z 11. 11. 1999