Sněmovna schválila novelu zákona o finančním zajištění

Nových pravidel budou moci využívat například banky, kampeličky, pojišťovny, leasingové a úvěrové firmy, makléřské firmy nebo společnosti, které poskytují platební služby. Můžou to být ale i státy, kraje nebo centrální banky.

Finanční zajištění je způsob zabezpečení pohledávek, které vznikají zejména při obchodech na finančních trzích. Slouží k tomu, aby se věřitelé dostali ke svým penězům. Zajištění se používá při obchodech, jejichž předmětem jsou peněžní prostředky, investiční nástroje, povolenky na emise skleníkových plynů nebo komodity. Dosud ho upravoval obchodní zákoník.

Finanční zajištění vychází z tradičních institutů, jako je zástavní právo nebo převod práva. Mají ale odlišný režim, který usnadňuje jejich sjednávání i následné vypořádání. Finanční zajištění navíc chrání věřitele také v případech, kdy se dlužník dostane do insolvence nebo kdy je na jeho majetek vyhlášena exekuce.

Také novela zákona o účetnictví převádí do české legislativy evropské směrnice. Firmy podle ní v určitých případech nebudou muset sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, tedy přehled výsledků hospodaření za dceřiné společnosti. Tato povinnost nebude platit pro firmy s majetkem menším než 350 milionů korun, tržbami pod 700 milionů Kč nebo pokud mají méně než 250 zaměstnanců.

Firmy podle novely budou muset sestavovat přehled o peněžních tocích jen tehdy, pokud objem jejich majetku překročí 40 miliard korun, nebo pokud obrat převýší 80 miliard korun.

Zákon dále zpřesňuje pravidla účtování pro případ, kdy akciová společnost umístí své akcie na burzu a bude muset vést účetnictví nově podle mezinárodních účetních předpisů. Řeší i situaci, kdy se naopak firma rozhodne na určitý čas své akcie z veřejných trhů stáhnout.