"Jsme omezeni například značně formalizovaným postupem, který musíme podle zákona dodržovat," uvedl Svoboda. Podle něj musí úřad zajistit také dostatek důkazů, protože rozhodnutí antimonopolního úřadu budou přezkoumávat příslušné soudy. "Získat takové důkazy je poměrně složité. V jednom konkrétním případě musíme posoudit velké množství dokumentů. Je nemožné očekávat, že úřadu stačí poslat stížnost, která je často velice obecná," uvedl Svoboda.
Nejčastějším typem stížnosti jsou podle něj podněty na tzv. letákové akce. Firmy a sdružení, které na úřad podněty posílají, ale často nekonkretizují dodavatele, kteří mají být chováním řetězců postiženi. Navíc ve většině případů jsou podněty směřovány pouze na krátkodobé akce, ÚOHS může ale postihnout pouze prodej zboží za nižší než nákupní ceny, které trvá dlouhodobě. Podle místopředsedy ÚOHS Hynka Broma také současná právní úprava není jednoznačná.
Antimonopolní úřad se zabývá dohledem nad dodržováním zákona o významné tržní síle od února letošního roku. Podle Svobody nejdříve zmapoval trh formou sektorového šetření. "Potýkali jsme se s neochotou dodavatelů poskytnout informace," uvedl Svoboda. Firmy se podle něj obávaly reakce obchodních řetězců. ÚOHS obdržel již šest desítek podnětů. Většina z nich s týkala podnákupních cen. Nejvíce podnětů se týkalo oblasti cen pečiva, bylo jich 19.
Jen potravinářská komora zaslala ÚOHS více než dvě desítky podnětů. Podle stanoviska komory zůstávají bez adekvátní odezvy. Úřad údajně nekoná efektivně a k vymáhání zákona nevyužívá všech dostupných prostředků. ÚOHS dosud podle zákona zahájil dvě správní řízení, která vede se společnostmi Ahold a Kaufland. Týkají se lhůty splatnosti faktur a požadavků na skonto. Ani v jednom případě zatím nebylo vydáno rozhodnutí. Obchodníci tvrdí, že zákon neporušili. Podle Svobody antimonopolní úřad při uplatňování zákona preferuje vždy jednání s firmami. "Sankční řízení je krajní možnost," uvedl Svoboda.
Podle Potravinářské komory má existence zákona jednoznačně pozitivní vliv na chování řetězců, jejich chování se prý viditelně zlepšilo. Podle potravinářů je dodržována doba splatnosti 30 dnů, což zaregistrovali téměř všichni dodavatelé vstupující do obchodních vztahů s řetězci. Zároveň u pekařského zboží zmizely tzv. vratky, které zákon zakazuje, a řetězce se tak o zbylé zboží musí postarat samy na své vlastní náklady. Třetím pozitivem je skutečnost, že se omezily letákové akce u zboží, které bylo nejčastěji nabízeno za podnákupní ceny.
"Zákon má smysl a snažíme se postupovat tak, aby nedostatky, které zjistíme, byly odstraněny," uvedl za ÚOHS Svoboda.