Rusko: G20 možná stanoví cíle makroekonomické politiky

11.11.2010 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Soul 11. listopadu (ČTK) - Skupina hospodářsky nejvyspělejších zemí G20 by se mohla v pátek dohodnout na postupu zavedení cílů makroekonomické politiky. Řekl to dnes ruský ministr financí Alexej Kudrin. Šance na schválení jsou podle něj velké a pokud se návrh podaří prosadit, znamenalo by to mimo jiné zvýšení pružnosti kurzů měn. Právě tato otázka patří k těm klíčovým, o nichž se na summitu G20 jedná.

"Bude tam cestovní mapa a v jejím rámci se bude pracovat na přípravě těch návrhů a na definici časového rámce," řekl Kudrin novinářům. "Ministři a Mezinárodní měnový fond budou analyzovat tyto kvantitativní cíle, jejich úlohu a to, jak je zavést do praxe," doplnil ministr a dodal, že výsledky práce vyhodnotí příští summit G20.

Vedle zvýšení pružnosti kurzů měn by dohoda podle Kudrina mohla zajistit i jednotný přístup k fiskálnímu deficitu či úrovni zadlužení, což jsou parametry blízké maastrichtským kritériím, na nichž stojí Evropská unie. Kudrin však přiznal, že na nynějším summitu G20 v Soulu jsou jablkem sváru právě směnné kurzy.

Návrh amerického ministra financí Timothyho Geithnera stanovovat cíl pro přebytky a deficity běžných účtů Kudrin označil za zajímavý, nutné ale podle něj budou i další cíle. Mezi nimi jsou zmíněný fiskální deficit nebo úroveň zadlužení.

Kudrinovy poznámky se poněkud liší od názorů, které mají ostatní členové G20, včetně Německa a Číny. Ti podrobili Spojené státy kritice za to, že sáhly k novému kolu takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky. To spočívá v dalším tištění peněz za účelem podpory ekonomiky. Americká centrální banka (Fed) do poloviny příštího roku odkoupí dluhopisy americké vlády za zhruba 600 miliard dolarů (asi 10,8 bilionu Kč). Reinvestovat bude i výnosy z papírů, které nakoupila dřív, takže celková částka podpory by se mohla vyšplhat až na 950 miliard dolarů (asi 17,1 bilionu Kč).

Politika Fedu vytváří tlak na pokles kurzu dolaru a vybízí investory k tomu, aby v honbě za vyššími výnosy směrovali peníze na rozvíjející se trhy. To se ale nelíbí zemím jako je Čína nebo Brazílie, které mají obavy z přílivu takzvaných horkých peněz, tedy spekulativního kapitálu, a vzniku cenových bublin ve svých ekonomikách.

Kudrin ale krizová opatření Fedu oceňuje a v rozhovoru na televizní stanici Russia Today řekl, že Fed na sebe v první fázi krize vzal velkou zátěž a i pak jednal se vší rozhodností. Teď je ale podle Kudrina čas, aby by Fed opatrnější.

Kudrin také poznamenal, že Rusko nemá v úmyslu zavádět restrikce na pohyb kapitálu s cílem chránit si ekonomiku před přílivem spekulativního kapitálu. Rusko podle něj v současné době nepociťuje, že by jeho ekonomiku ohrožovaly zmíněné horké peníze.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK