Analytici: Evropa se rozdělila na rostoucí sever a stagnující jih

"Data ukazují na strukturální odlišnost mezi evropským severem a jihem, tedy velmi dobrý růst v Německu, Rakousku, Skandinávii, Británii, pomalý pak ve Francii a v Itálii a prakticky nulový ve Španělsku," řekl ČTK hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. ČR se svou polohou a obchodními vazbami nadále těží z velmi rychlého tempa oživení v Německu, na Slovensku a v Rakousku. Zároveň se zdá, že si česká ekonomika za německou stále udržuje zhruba kvartální odstup, dodal.

Na jedné straně je Německo a skandinávské země, těžící z inovací, rychlého růstu produktivity práce, posilování konkurenceschopnosti a předchozí rozpočtové disciplíny, doplnil analytik Patria Finance David Marek. Na straně druhé jsou země, které se vyrovnávají se starými hříchy v podobě vysokých rozpočtových schodků či přehřátí úvěrového boomu. Mezi ně patří Řecko, Irsko a Španělsko.

Také ve střední Evropě je podle Marka nutné rozlišovat mez jednotlivými zeměmi. Nejrychleji roste slovenská ekonomika, která ovšem zaznamenala výrazný propad loni. Nyní se jí podařilo zachytit příznivý vliv velmi nečekaně výrazného zlepšení v německé ekonomice. Tato charakteristika platí také o české a polské ekonomice. Polsko navíc těží z růstu domácí poptávky. Naopak Maďarsko brzdí vynucená konsolidace rozpočtu, podotkl.

Mezičtvrtletní růst HDP eurozóny 0,4 procenta odpovídá podle analytika Generali PPF Asset Management Radomíra Jáče očekávání trhu a podle všeho i odpovídá trajektorii, kterou pro HDP předpokládá Evropská centrální banka. Ekonomika eurozóny vykáže letos nejspíše růst 1,6 procenta, nicméně za tímto číslem se skrývá rozptyl v podobě silného růstu v jádrových ekonomikách eurozóny v čele s Německem a stagnace či pokračující recese v řadě ekonomik takzvané periferie v čele s Řeckem či Irskem.

Růst v eurozóně směřuje od mimořádně rychlého k rovnovážnému tempu, uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Lokomotivou eurozóny zůstává Německo, podstatné ale podle něj je to, že k růstu přispívají i další země včetně Portugalska, které je v eurozóně jednou z nejvíce diskutovaných ekonomik.

"V následujících kvartálech Česko pravděpodobně čeká zpomalování tempa. Zároveň ale s tím, jak přibývá v eurozóně známek nastartování udržitelného růstu, snižuje se v Česku riziko opětného propadu ekonomiky do recese," nastínil Sobíšek další vývoj. Podobně vidí budoucnost i analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. "Nejpravděpodobnější se mi teď stále jeví vývoj ve tvaru "W". S nadsázkou křivka ekonomického růstu bude v příštích letech připomínat to, co píšeme při listování internetem - WWW," poznamenal.

země meziroční růst ve třetím čtvrtletí 2010 v procentech ČR 3,0 eurozóna 1,9 EU 2,1 Německo 3,9 Velká Británie 2,8 Francie 1,8 Itálie 1,0 Španělsko 0,2 Belgie 2,1 Finsko 3,6 Nizozemsko 1,8 Rakousko 2,5 Portugalsko 1,5 Řecko -4,5 Maďarsko 2,1 Polsko 3,5 Slovensko 4,1 Rusko 5,0

zdroj: Patria Finance