Ekonomika ČR rostla víc, než se čekalo; těží z vazby na Německo

12.11.2010 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 12. listopadu (ČTK) - Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostla o tři procenta. Ve srovnání s letošním 2. čtvrtletím růst hrubého domácího produktu činil 1,1 procenta, vyplývá z dnešních předběžných údajů Českého statistického úřadu. Podle analytiků je oživení tuzemské ekonomiky silnější, než se očekávalo, což podporuje úvahy o dřívějším nárůstu úrokových sazeb. Odhadli, že růst HDP by letos mohl dosáhnout dvou procent. Rychlé odhady HDP za 3.čtvrtletí dnes oznámil také Eurostat a statistické úřady Německa, Slovenska, Francie, Řecka a Maďarska.

"První odhad HDP za třetí čtvrtletí napovídá, že ekonomice se dařilo lépe, než se čekalo," míní analytik ČSOB Petr Dufek. Nejsou sice známy podrobnosti, nicméně dá se podle něj odhadovat, že ekonomice pomáhá především export průmyslových firem. Příliš se prý asi nedá spoléhat na domácí poptávku, která doposud zaostávala.

Zlepšující se kondici českého hospodářství pomáhá zejména poptávka z ožívající německé ekonomiky, upozornil řídící partner PricewaterhouseCoopers ČR Jiří Moser. Dobrou zprávou je optimismus velké části firem ohledně růstu jejich tržeb v následujících letech i situace na trhu práce, kde však možná ještě dojde k mírnému nárůstu nezaměstnanosti.

Analytici se shodli, že výsledky vývoje evropských ekonomik za třetí čtvrtletí rozdělily Evropu na dobře prosperující severní část a pokulhávající státy ležící na jihu kontinentu.

Česká ekonomika těží ze své vazby na Německo, jehož ekonomika letos září a pomáhá řadě sousedů. Německá ekonomika ve 3. čtvrtletí podle očekávání zpomalila z dvacetiletého maxima v předešlém čtvrtletí, oživením domácí poptávky však její růst získal širší základy. HDP ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostl o 0,7 procenta po revidovaném tempu 2,3 procenta ve druhém čtvrtletí. Meziroční tempo růstu zůstalo na vysoké úrovni 3,9 procenta po předchozích 4,3 procenta.

Největší evropská ekonomika zaznamenala na jaře prudký vzestup, jímž smazala značnou část ztrát z hluboké recese let 2008 a 2009. Růstové tempo druhého čtvrtletí bylo nejvyšší od sjednocení země v roce 1990 a úřad jej dnes ještě mírně zvýšil z původního údaje 2,2 procenta.

Ekonomika EU i eurozóny rostla ve třetím čtvrtletí ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,4 procenta. Zpomalila tak z jednoprocentního růstu ve 2. čtvrtletí. HDP evropské sedmadvacítky meziročně vzrostl o 2,1 procenta a HDP zemí platících evropskou jednotnou měnou se zvýšil o 1,9 procenta.

Růst francouzské ekonomiky ve třetím čtvrtletí zpomalil na 0,4 procenta proti předchozím třem měsícům, kdy HDP Francie vzrostl o 0,7 procenta.

Meziroční růst slovenské ekonomiky ve třetím čtvrtletí zpomalil na 3,7 procenta z upravených 4,2 procenta za druhé čtvrtletí. Slovenská ekonomika tak podle předběžných čísel rostla meziročně rychleji než hospodářství ČR. Maďarská ekonomika zrychlila ve třetím čtvrtletí meziroční tempo růstu na 1,6 procenta a její výkon výrazně předčil očekávání.

Meziroční pokles řecké ekonomiky se ve třetím čtvrtletí prohloubil na 4,5 procenta proti čtyřem procentům za druhé čtvrtletí. Zadlužený člen eurozóny tak setrvává v hospodářské recesi druhý rok za sebou. V porovnání s letošním druhým čtvrtletím si pohoršila také ekonomika Nizozemska a Rumunska.

"Data ukazují na strukturální odlišnost mezi evropským severem a jihem, tedy velmi dobrý růst v Německu, Rakousku, Skandinávii, Británii, pomalý pak ve Francii a v Itálii a prakticky nulový ve Španělsku," uvedl hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Na jedné straně je Německo a skandinávské země, těžící z inovací, rychlého růstu produktivity práce, posilování konkurenceschopnosti a předchozí rozpočtové disciplíny, doplnil analytik Patria Finance David Marek.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK