EU a MMF možná přinutí Atény k větším výdajovým škrtům

Jeden z činitelů řecké vlády tento týden agentuře Reuters řekl, že Řecko letos nesníží deficit na 7,8 procenta, jak se původně zavázalo. Podle zdroje se deficit bude pohybovat kolem 9,3 procenta. Činitel také řekl, že evropský statistický úřad Eurostat příští týden zpřesní deficit rozpočtu za loňský rok na zhruba 15,5 procenta hrubého domácího produktu. Dosavadní informace uváděly deficit 13,8 procenta.

Ani uvedené revize statistických dat ale nepovedou k tomu, že by EU a MMF Řecku odebraly finanční pomoc, kterou zorganizovaly v rámci záchranného balíku v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Analytici ale tvrdí, že Řecko bude téměř jistě požádáno, aby přijalo další opatření ke snížení deficitu.

Záchranné financování je rozloženo do tří let a Řecko může pomoc čerpat jen za předpokladu, že bude průběžně plnit dohodnuté podmínky. Proto do Atén jezdí představitelé EU, MMF a ECB, aby plnění podmínek vyhodnocovali. Další část pomoci v objemu asi devíti miliard eur má Řecko čerpat ještě do konce listopadu.

"Řecko se teď dostane pod obrovský tlak, aby zavedlo ještě drakoničtější fiskální opatření. Každá revize (letošního deficitu) směrem vzhůru bude z části odrážet slabší růst příjmů, než s jakým se počítalo," podotkl ekonom finančního ústavu Capital Economics Ben May. Důležitějším faktorem podle něj ale bude horší výchozí pozice pro snižování rozpočtu v důsledku revize loňského schodku.

Někteří ekonomové předpovídají, že věřitelé by mohli Atény požádat, aby země příští rok zavedla nová úsporná opatření kolem jednoho procenta HDP. Takové úspory by podle nich šlo realizovat přes další výdajové škrty, ale už ne přes další zvyšování daní. V takovém případě by totiž hrozilo, že se Řecko ocitne v ještě větším hospodářském marasmu.