Inflace stagnuje, ČNB se raduje

Spotřebitelské ceny v říjnu poklesly o 0,2 % díky snížení cen potravin, alkoholických nápojů a rekreací, hlavně těch tuzemských. Inflace, měřená meziroční změnou spotřebitelských cen se tak druhý měsíc udržela na 2 procentech.

Vezmeme-li v úvahu, že téměř tři čtvrtiny z celkové inflace odrážejí předchozí zvýšení regulovaných cen a nepřímých daní, inflace tažená případnou domácí poptávkou tak zůstala nadále velmi nízká, asi do půl procenta. Je zjevné, že i přes mírné oživení maloobchodních tržeb prodejci zjevně otálejí s přemalováním cenovek na vyšší čísla, přestože jejich marže zůstávají od nedávné recese na mimořádně nízkých hodnotách.

Co nás čeká v dalších měsících? Bude inflace sílit, či zůstane utlumená? Česká národní banka je se současnou mírou inflace víceméně spokojená. Růst spotřebitelských cen na dvou procentech zůstává ideálně na středu intervalu, který si centrální banka vytyčila jakožto svůj inflační cíl. Česká národní banka navíc nastínila ve své aktualizované prognóze očekávání, že umírněný růst cen by se měl udržet prakticky po celé období příštího roku. Každá prognóza má však svá rizika.

Ceny potravin zamíří vzhůru

Hlavním rizikem inflace je vývoj cen potravin. Ceny zemědělských výrobců se po prudkém propadu v první polovině roku poměrně rychle vyškrabaly vzhůru a nyní jsou oproti konci třetího čtvrtletí vyšší o více jak 16 procent. Slabá letošní úroda navíc signalizuje, že růst cen zemědělských výrobců se na tomto čísle nezastaví a tempo v následujících měsících ještě zrychlí. Zkušenost s minulým vývojem nám říká, že ceny potravin následují vývoj cen zemědělských výrobců se zpožděním 3 – 4 měsíců. Pokud tomu tak zůstane i nadále, zdá se být téměř jisté, že minimálně ceny potravin zůstávají vážným rizikem pro udržení přiměřeného růstu cenové hladiny.

Graf: Vývoj míry inflace v ČR za předešlých 12 měsíců

Zdroj: Český statistický úřad

Trh práce směřuje k rovnováze

Druhým prvkem nejistoty je budoucí vývoj domácí soukromé spotřeby. Významným faktorem spotřebitelské poptávky je nepochybně situace na trhu práce, neboť nejistota či naopak jistota o udržení zaměstnání a příjmu je klíčovým hybatelem spotřebitelské poptávky a tudíž i tlaků na růst cen. Dosavadní trend poklesu míry nezaměstnanosti se v říjnu zastavil na 8,5 % a počet volných pracovních míst poklesl na 34 tisíc. Trh práce tak pravděpodobně míří k určité míře dlouhodobější stability. Na jednu stranu je zjevné, že mimořádně nízké míry nezaměstnanosti kolem 5 % z předkrizových let se v nejbližších čtvrtletích nedočkáme. Na druhou stranu vytváří zjevná stabilizace trhu práce příznivé prostředí pro zlepšení spotřebitelské důvěry, která s sebou nese vyšší poptávku po úvěrech a posílení soukromé spotřeby, i přes předpokládané vládní škrty na platech veřejných zaměstnanců. 

Graf: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR za předešlých 12 měsíců

Zdroj: MPSV

Autor článku působí jako hlavní ekonom ING Commercial Banking.