Letošní čínská kvóta na vývoz vzácných kovů zřejmě už překročena

Peking stanovil letošní kvótu na export vzácných kovů 40 procent pod loňským nevyčerpaným limitem, což v dovážejících zemích vyvolalo poplach. Za prvních devět měsíců roku již Čína podle celních údajů vyvezla 32.200 tun těchto kovů, z toho zhruba polovinu do Japonska. To již překročilo letošní oficiální kvótu 30.258 tun, je v tom však zřejmě ještě převedená část nevyčerpané kvóty z roku 2009.

"Měli bychom stále neustále připomínat, že v zájmu uspokojení poptávky světového trhu jsme se snažili garantovat značný objem exportu vzácných kovů. To však také znamená, že nám to přináší problémy s životním prostředím a tlačí na surovinové zdroje," uvedl na tiskové konferenci mluvčí čínského ministerstva Jao Ťien. Dodal, že ostatní země disponující zdroji těchto kovů by měly rovněž využívat svých zásob.

Loni Čína vyvezla 43.918 tun vzácných kovů a nenaplnila kvótu 50.000 tun. Loňský rok však byl ve znamení hluboké hospodářské recese, která výrazně snížila poptávku po surovinách.

V souvislosti s exportem vzácných kovů se mluví o tom, že Peking využívá dominantní pozice v těchto zdrojích k politickému tlaku. Zejména se poukazuje na Japonsko, největší odběratel čínských vzácných kovů, s nímž se Čína v září střetla v námořním sporu. Podle ministerstva však vývoz vzácných kovů do Japonska letos do září vzrostl o 167 procent na 16.000 tun.

Čína má k dispozici zhruba 30 procent celosvětových zásob těchto kovů. Zásoby mají rovněž Spojené státy, Austrálie a Kanada, ty je ale v 90. letech minulého století přestaly těžit. Čína získala téměř monopolní pozici díky investicím, levné pracovní síle, ale i proto, že vyspělé země si nechtěly kvůli těžbě poškozovat vlastní životní prostředí.

Tokio a Washington nyní vyzývají ostatní země se zdroji vzácných kovů, aby začaly znovu tuto těžbu rozvíjet. Čína dává najevo, že rozsáhlá těžba nese vysoké ekologické náklady, a také část svých zdrojů chce ponechat pro potřeby vlastního průmyslu.