Basel III: Obětují banky část svého zisku?

Smyslem pravidel kapitálové přiměřenosti je zajistit stabilitu bankovního sektoru. Banky by měly být dostatečně silné a schopné překonat i dočasně nepříznivé výsledky hospodaření. K tomu je nutné, aby byla každá banka dostatečně kapitálově vybavena. Pokud by totiž vykázala ztrátu, měla by mít dostatek kapitálu, který ztrátu absorbuje a zamezí jejímu krachu.

Aleš Barabas, člen představenstva UniCredit Bank Czech Republic, komentoval na VI. výroční konferenci Excellence in Finance důsledky, které bude mít pro banky připravovaná vlna regulací Basel III následovně: "Na hlavní požadavek, tedy nutnost navýšit do roku 2019 kapitálovou přiměřenost bank o 2 procentní body, budou banky reagovat buď navyšováním kapitálu, úpravou svých obchodních modelů, případně „obětováním“ části svých zisků."

Současná úprava kapitálové přiměřenosti

Stávající úprava kapitálové přiměřenosti podle Basel II spočívá v minimální požadované míře kapitálu vzhledem k objemu aktiv a riziku banky. Tato minimální míra je stanovena na 8 %.

Výše minimálního kapitálu banky je určena mírou rizika, které banka podstupuje. To je vyjádřeno rizikově váženými aktivy (RVA). Při výpočtu rizikově vážených aktiv jsou zohledněny tři druhy rizik: riziko úvěrové, rizika tržní a riziko operační. Banky se stejným objemem bilančních aktiv mohou mír různé objemy kapitálu, který musí držet. Čím rizikovější aktiva, tím větším objemem kapitálu musí disponovat, a naopak.

Kapitál, který vstupuje do výpočtu kapitálové přiměřenosti, se skládá z několika složek, z nichž mezi nejdůležitější patří tzv. Tier 1 (jádrový kapitál), který zahrnuje např. splacený akciový kapitál, emisní ážio, zákonné rezervní fondy, nerozdělený zisk aj.

Basel III

Po zkušenostech z nedávné finanční krize je však zřejmé, že tento jediný ukazatel není dostačující. Banky se snažily stanovená pravidla obcházet a vysoce riziková aktiva ze svých bilancí vyváděly, tudíž držely úroveň kapitálu nižší, než odpovídalo jejich skutečné rizikové expozici. Kromě toho se často stávalo, že i v případech velkých finančních potíží banky vyplácely štědré bonusy svým manažerům a dividendy akcionářům, což nadále situaci bank ještě prohlubovalo.

Tyto skutečnosti vedly Basilejskou komisi k úpravě bankovní regulace v podobě Basel III. Jejím cílem je odstranit procykličnost bankovní regulace, posílit bankovní systém a zvýšit disciplinovanost bankovních subjektů. Celkový regulační kapitál bude dán součtem následujících 4 následujících složek:

• Tier 1 (going-concern capital)
• Common Equity Tier 1
• dodatečný Tier 1
• Tier 2 (gone-concern capital)

Úroveň celkového regulačního kapitálu bude ponechána na úrovni 8 %. Základem Tier 1 bude  Common Equity Tier 1 (CET 1), který bude zahrnovat například emitované kmenové akcie, emisní ážio z kmenových akcií nebo vytvořený zisk. Výše CET 1 bude muset být ve výši minimálně 4,5 % rizikově vážených aktiv.

Celkový Tier 1 budou muset banky udržovat ve výši nejméně 6 % rizikově vážených aktiv.

Kromě Tier 1 a Tier 2 budou banky nově povinny vytvářet dodatečné kapitálové rezervy, jejichž tvorba bude do jisté míry záviset na národním regulátorovi bankovního systému. Bude se jednat o:

• proticyklický kapitálový polštář (Countercyclical Capital Buffer),
• kapitálový konzervační polštář (Capital Conservation Buffer),
• kapitál pro systémově významné banky (Capital for Systemically Important Banks).

Úroveň celkového regulačního kapitálu bude ponechána na úrovni 8 %.

Úlohou proticyklického kapitálového polštáře bude absorbovat ztráty v krizových obdobích a zajistit, aby byla banka schopna udržet svou kapitálovou přiměřenost nad minimální požadovanou mírou. S tím souvisí i zavedení nových pravidel zakazujících vyplácení dividend nebo bonusů v případě, že se banka bude potýkat s finančními problémy. Výplaty dividend, bonusů a dalších odměn totiž banku dále oslabují a působí procyklicky.

Udržování minimální míry kapitálového konzervačního polštáře by mělo platit od roku 2016. V tomto roce by jeho úroveň měla být 0,625 % rizikově vážených aktiv a v následujících letech by měla postupně narůst až na 2,5 %.

Kapitálová přiměřenost českého bankovního sektoru

A jak si plní kapitálovou přiměřenost banky v České republice? Dá se říci, že jsou v tomto ohledu vzorné a problémy s udržením požadované minimální míry kapitálové přiměřenosti nemají. Pravidla kapitálové přiměřenosti plní velmi dobře a dlouhodobě se drží nad minimální požadovanou mírou 8 %.

Tabulka: Vývoj průměrné výše kapitálové přiměřenosti bankovního sektoru ČR (v %)

Zpracováno na základě dat ČNB

Banky působící na českém bankovním trhu disponují dostatečnou výší kapitálu a přijetí nových regulačních opatření by tak mohly zvládnout bez větších potíží.

Dopady nové regulace

Dopady, které budou nová pravidla kapitálové přiměřenosti mít, je těžké odhadovat. Tato pravidla kladou velké nároky na rizikové řízení, banky budou muset lépe znát svá rizika a efektivně je řídit. Dá se tedy očekávat vzrůst nákladů bank na rizikové řízení. Kromě toho můžeme očekávat větší obezřetnost bank při poskytování úvěrů, a tedy vyšší nároky na bonitu úvěrových dlužníků.