Kurz eura na zprávu přesto reagoval růstem a snížila se i riziková prémie, kterou k nákupu irských dluhopisů požadují investoři za to, že si nekoupí bezpečné německé obligace, ale papíry rizikovějších zemí. K těm vedle Irska patří Řecko, ale i některé další země na periferii eurozóny, z valné většiny se to týká Portugalska.
Účastníci bankovní konference, která se konala ve Frankfurtu, ale přílišný optimismus nesdílejí. Agentura Reuters si mezi nimi udělala průzkum, který ukázal, že skoro tři čtvrtiny dotázaných si myslí, že i když Irsko dostane brzy pomoc, krize bude pokračovat.
Eurozóna má problémy už asi rok, letos na jaře se potíže zhoršily, když bylo ostatní členy o pomoc nuceno žádat Řecko. Evropská unie pak v reakci na problémy Řecka rozhodla o vytvoření stabilizačního fondu, který by měl pomoci zemím jako je Řecko. Tedy takovým, které si nebudou schopny finance zajistit na trhu.
"Pokud se nezlepší základní parametry (irské ekonomiky), bude ten tlak pokračovat i na další země," poznamenal šéf Střediska pro výzkum evropské politiky (CEPS) Daniel Gros. "Problém je v tom, že se teď žádné problémy neřeší. Řada lidí si myslí, že eurozóna se jen přesouvá od jedné krize ke druhé," dodal.
Guvernér irské centrální banky připustil, že země potřebuje půjčku v řádu desítek miliard eur, pokud má stabilizovat bankovní sektor. Ten je v tak špatném stavu, že bez pomoci Evropské centrální banky už se neobejde a musí od ní čerpat finance na zajištění likvidity.