Trhy vítají dohodu o Irsku, plán pomoci má být do konce listopadu

Irsko, jehož rozpočtový deficit rekordně vzrostl v důsledku nákladné sanace bank, v neděli oficiálně požádalo EU o finanční pomoc a ministři financí eurozóny žádost schválili. Podle zdrojů agentury Reuters dosáhne objem balíku 80 až 90 miliard eur (až 2,2 bilionu Kč). Irové dostanou peníze od Mezinárodního měnového fondu, ale zejména ze stabilizačního fondu pro eurozónu (EFSF), kam se země eura letos po vyřešení řecké dluhové krize zavázaly vložit 440 miliard eur.

Akcie na západoevropském trhu dopoledne díky úlevě z dohody vzrostly a jejich index FTSEurofirst 300 posílil o 0,7 procenta. Výnos desetiletých irských dluhopisů klesl o zhruba čtvrtinu procentního bodu na 8,20 procenta a v očekávání dohody od minulého týdne se snížil z rekordních více než devíti procent už celkem o zhruba jeden procentní bod. Mírně klesly i výnosy portugalských a španělských dluhopisů, na něž kvůli irské bankovní krizi nejvíce působila "nákaza" silného růstu irských úroků.

Irská vláda ve středu představí v parlamentu čtyřletý program rozpočtové konsolidace ve výši celkem 15 miliard eur. Premiér Brian Cowen uvedl, že deset miliard eur se ušetří na vládních výdajích a zbytek kabinet získá zvýšenými daněmi. Program bude muset schválit EU a MMF. Irské listy jako Irish Independent dnes psaly, že vláda podáním žádosti o pomoc ztratila zbytek kontroly nad ekonomickou politikou země.

Vláda však zdůrazňuje, že je odhodlána zachovat nízké zdanění firemních zisků na úrovni 12,5 procenta, které je magnetem zahraničních investic, avšak trnem v oku vlivných členů EU v čele s Německem. Firemní daň je nyní symbolem irských obav ze ztráty národní suverenity země, která si teprve před necelým stoletím vybojovala nezávislost na Velké Británii.

"Nepovažuji za pravděpodobné, že by požadovali v plánu nějaké změny," řekl dnes irský ministr financí Brian Lenihan v rozhlase o postoji vyjednavačů EU a MMF k irské firemní dani. Irská vláda u ní žádné změny nenavrhuje.

Kritika vlády za odevzdání suverenity a strach z dalších škrtů sociálních výdajů zvyšují v zemi politické napětí, což ohrožuje pozici nynějšího kabinetu. Hlavní opoziční strana Fine Gael dala najevo, že zváží návrh na hlasování o nedůvěře vládě ještě před schvalováním rozpočtu, které se plánuje na 7. prosince.