"Naše práce je tam samozřejmě technické rázu, nikoli politického," řekl Lipsky novinářům v New Yorku. "Rozhodnutí koneckonců musí činit vlády, ne ti, jejichž úkol je jen technický," dodal.
Irsko v neděli požádalo eurozónu a Mezinárodní měnový fond o zahraniční pomoc. Ta byla zemi ještě týž den přislíbena, její výše ale bude teprve stanovena. Nejčastěji se hovoří o částce v pásmu 80 až 90 miliard eur (až 2,2 bilionu Kč).
Situaci ale teď značně komplikuje krize na irské politické scéně. Vládní koalice má v parlamentu jen křehkou většinu a vývoj naznačuje, že už se na ni nemůže spoléhat. Opozice a dokonce i jedna koaliční strana požadují, aby premiér Brian Cowen vyvodil z krize osobní důsledky. Irsko tedy zřejmě směřuje k předčasným volbám.
Pokud se politická situace v Irsku zkomplikuje natolik, že nynější vláda bude muset odejít, pak mohou být jednání s MMF a Evropskou unií ohrožena. "Ta jednání postupují docela dobře a poměrně rychle. Jsou velmi intenzivní a je zřejmé, že je zde velký důraz na to, aby všechno postupovalo co možná nejrychleji," řekl Lipsky.
Předseda irské vlády zatím výzvám k odstoupení vzdoruje a říká, že národní zájem si žádá, aby pokračoval v práci a ve středu předložil plán úsporných opatření na příští čtyři roky. Ten má především ukázat, kde jsou Irové ochotni šetřit a jak rychle mohou snížit rozpočtový deficit. Ten má kvůli rozsáhlé sanaci bank letos vystoupit až na 32 procent HDP, což bude v moderních evropských dějinách rekord.
Právě zmíněný čtyřletý plán je ale nutný k tomu, aby mohla jednání o poskytnutí pomoci pokračovat. Lipsky nechtěl spekulovat, jaké dopady bude mít politická krize v Irsku na uvolnění slíbené pomoci. Historie ale podle něj ukazuje, že lídři z různých stran politického spektra jsou schopni se dohodnout i v dobách vysoké nejistoty.