Mikloš: EU musí vytvořit jasná pravidla restrukturalizace dluhů

EU chce od roku 2013 zavést stálý mechanismus řešení krizových situací a počítá i se zapojením soukromých držitelů dluhopisů. To znamená, že banky a investiční fondy by nesly díl ztrát, pokud by vláda některé členské země vyhlásila státní bankrot.

Zmíněný plán, stejně jako snaha Německa přimět soukromý sektor, aby nesl část rizika, investory vystrašil. Přispěl i k další nervozitě, takže část investorů se začala zbavovat státních dluhopisů těch zemí, které jsou v rámci eurozóny považovány za nejslabší. To se týká především Irska, ale i několika dalších států.

"Je nezbytné vytvořit jasná pravidla o účasti bankovního a finančního sektoru na restrukturalizaci dluhu, abychom zabránili nákaze," řekl podle agentury Reuters Mikloš novinářům v Bratislavě. Ministr dodal, že problémy Irska se liší od těch, s jakými se potýká Řecko. Irská vláda podle Mikloše udělala chybu, když se za bankovní sektor zaručila v situaci, kdy už se do problémů dostal realitní sektor.

"Bublina ve finančním sektoru a na trhu realit byla příliš velká," uvedl Mikloš. "(Irská) vláda také udělala chybu, když dala neomezenou garanci za vklady a náklady na splasknutí bubliny vzala na sebe," dodal.

Výprodej státních dluhopisů zemí na periferii eurozóny mezitím dnes pokračoval a na nové rekordy vystoupily náklady na pojištění portugalských a španělských dluhopisů. Nervozita je ale znát v celé západní Evropě, na rekord se totiž dostalo i pojištění dluhopisů belgické vlády, byť v tomto případě jsou náklady nižší než u Portugalska a Španělska.

Slovensko je nejchudší zemí eurozóny, pozornost si ale vynutilo, když odmítlo podpořit záchranný úvěr Řecku. Slováci tvrdí, že daňoví poplatníci v zemi, která drží výši dluhu v rozumných mezích, nemají zachraňovat zemi, která rozmařile utrácí a žije si nad poměry. Stabilizační fond EFSF už ale Slováci podpořili.