Lhůta pro propadnutí daně se v roce 2011 nezvýší. Mění se však podmínky její aktivace

25.11.2010 | , Finance.cz
DANĚ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Jedním z nejdiskutovanějších témat posledních let v oblasti daňového řízení je problematika prekluzivní lhůty, tedy doba, ve které je možné daň vyměřit nebo doměřit.

Problematika prekluzivní lhůty byla několikrát diskutována v judikatuře soudů. Nová úprava v daňovém řádu se snaží ujasnit definici této stěžejní lhůty, neboť jde o lhůtu, která může mít zásadní vliv na daňové povinnosti poplatníka.

Prekluzivní (propadnou) lhůtou v právní legislativě rozumíme dobu, jejímž uplynutím dochází k zániku práva. K zániku práva musí být splněny současně dvě podmínky, a to uplynutí zákonem stanovené doby a neuplatnění práva v této době. V daňovém řízení je prekluzivní lhůta především lhůtou pro vyměření daně. Jejím uplynutím zaniká právo daň vyměřit či dodatečně vyměřit, a správce daně musí k zániku tohoto práva přihlédnout z úřední povinnosti.

Čtěte také:


Současná úprava prekluzivní lhůty


Současný zákon o správě daní a poplatků stanoví, že základní lhůta pro vyměření daně je tři roky a začíná běžet od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost. Dle rozhodnutí Ústavního soudu z konce roku 2008 začíná běžet od konce zdaňovacího období, za které se podává daňové přiznání (tzv. teorie 3+0). Byl-li před uplynutím této lhůty učiněn úkon správce daně směřující k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byl daňový subjekt o tomto úkonu zpraven.


Prekluzivní lhůta dle daňového řádu


V daňovém řádu se prekluzivní lhůta nazývá lhůtou pro stanovení daně a upravuje ji ustanovení § 148 tohoto zákona. Základní délka pro stanovení daně se nezměnila a činí stejně jako dle zákona o správě daní a poplatků 3 roky. Ministerstvo financí v technické novele daňového řádu navrhovalo prodloužení lhůty ze 3 na 5 let, ale tento návrh nebyl nakonec přijat. Ustanovením v daňovém řádu se však mění okamžik, kdy lhůta pro stanovení daně začne běžet.

Nová lhůta poběží ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se daň stala splatnou, aniž zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení. Obecně pokud poplatník daně z příjmů podává daňové přiznání do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období, základní lhůta pro stanovení daně uplyne o 3 měsíce později, než dle současné úpravy dle zákona o správě daní a poplatků. Pokud za poplatníka podává daňové přiznání zplnomocněný daňový poradce, tj. do 6 měsíců po skončení zdaňovacího období, prodlouží se doba pro stanovení daně oproti současné úpravě o 6 měsíců, tj. na tři a půl roku.

Pro praxi je významnou a pozitivní změnou fakt, že došlo k zakotvení taxativního výčtu úkonů, které prekluzivní lhůtu přerušují a nově též prodlužují a staví. Tříletá lhůta pro stanovení daně se prodlužuje o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení daně došlo k:


  • podání dodatečného daňového tvrzení na daň nižší i vyšší nebo oznámení výzvy správce daně k podání dodatečného daňového tvrzení, pokud tato výzva vedla k doměření daně,
  • oznámení rozhodnutí o stanovení daně (platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru),
  • zahájení řízení o obnově řízení nebo přezkumného řízení,
  • oznámení rozhodnutí ve věci řádného opravného prostředku (odvolání, rozklad), mimořádného opravného prostředku (návrh na povolení obnovy řízení)  nebo dozorčího prostředku (nařízení obnovy řízení a nařízení přezkoumání rozhodnutí),
  • oznámení rozhodnutí o prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně.


Praktický příklad – stanovení lhůty po podání daňového tvrzení


Pan Pepa podniká a jako poplatník daně z příjmů podal daňové tvrzení za zdaňovací období 1.1.2011 – 31.12.2011 dne 31.3.2012. Dle zákona tak správně učinil do 3 měsíců od konce zdaňovacího období. Základní lhůta pro stanovení daně dle daňového řádu činí 3 roky a v tomto případě tedy běží do 31.3.2015. V účetnictví pana Pepy ale nastaly za zdaňovací období 2011 nové skutečnosti, které zvyšují jeho daňovou povinnost a pan Pepa musí do konce měsíce následujícího od zjištění těchto skutečností podat dodatečné daňové tvrzení. To podal místně příslušnému finančnímu úřadu dne 31.10.2014. Do uplynutí základní lhůty pro stanovení daně zbývalo 5 měsíců a dle ustanovení zákona se tato základní lhůta prodlužuje o 1 rok, tj. do 31.3.2016.

Daňový řád dále stanoví, že pokud byla před uplynutím lhůty pro stanovení daně zahájena daňová kontrola, podáno řádné daňové tvrzení nebo oznámena výzva k podání řádného daňového tvrzení, běží lhůta pro stanovení daně znovu ode dne, kdy byl tento úkon učiněn. Nikoliv tedy od konce zdaňovacího období, jako je tomu dle zákona o správě daní a poplatků.


Praktický příklad – stanovení lhůty při daňové kontrole


Vycházíme z výše uvedeného příkladu pana Pepy. Tomu běží prekluzivní lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období 2011 do 31.3.2016. Dne 15.2. 2016 byla ve firmě pana Pepy zahájena daňová kontrola. Nová lhůta pro stanovení daně začíná běžet od zahájení daňové kontroly, tj. od 15.2.2016 a poběží znovu 3 roky, tj. do 15.2.2019.

Upozorňujeme, že se jedná pouze o modelové příklady a může nastat situace, že poslední den některé z lhůt připadne na sobotu, neděli nebo svátek.


Lhůta pro stanovení daně neběží po dobu


  • řízení před soudem, které má zásadní význam pro správné stanovení daně,
  • po dobu od propadnutí odvolací lhůty proti rozhodnutí o stanovení daně do jejího navrácení v předešlý stav,
  • od uložení zásilky po doručení rozhodnutí o neúčinnosti doručení fikcí.


Lhůta pro stanovení daně končí nejpozději uplynutím 10 let od jejího počátku.


Nově daňový řád umožní daň vyměřit i po uplynutí lhůty pro stanovení daně, pokud bylo pravomocně soudem rozhodnuto, že byl spáchán daňový trestný čin nebo pokud poplatník podá daňové tvrzení a uhradí daň včetně jejího příslušenství, je-li uhrazení daně nutné pro zánik trestnosti daňového trestného činu z důvodu účinné lítosti. 


Přechodná ustanovení


Přechodné ustanovení daňového řádu pro běh lhůty pro stanovení daně je radikální. Okamžik počátku běhu lhůty určený podle dosavadních právních předpisů platných do 31. 12. 2010 zůstává zachován, nicméně běh a délka lhůty pro vyměření daně, která započala a neskončila do 31. 12. 2010, se od 1. 1. 2011 posuzuje podle ustanovení daňového řádu.

Autor článku

Veronika Tomanová  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ