Tentokrát počítejte dobře. Podat opravné daňové přiznání bude v roce 2011 těžší

Změny, které daňový řád přinese, čeká i oblast povinností poplatníka při správě daní, tj.  především podání daňového tvrzení a případné sankce za nedodržení této povinnosti. Další část seriálu o daňovém řádu shrnuje tyto změny.

Čtěte také:

• Seznamte se s daňovým řádem roku 2011
• Kalousek už vám v roce 2011 neodpustí. O prominutí daně žádejte do konce roku
• Lhůta pro propadnutí daně se v roce 2011 nezvýší. Mění se však podmínky její aktivace
• Se starou plnou mocí nemusíte u finančního úřadu uspět  

Dosavadní lhůty pro podání řádných daňových tvrzení daňový řád zachová. Každý daňový subjekt je povinen podat řádné daňové tvrzení a sám vyčíslit daň u daně z příjmů do konce března resp. do konce června, pokud daňové tvrzení podává daňový poradce nebo musí být daňový subjekt povinně auditován. U daně z přidané hodnoty podává daňový subjekt řádné daňové tvrzení do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období (měsíc nebo čtvrtletí). Daň je dle daňového řádu splatná v poslední den lhůty pro podání řádného daňového tvrzení.

Novinkou u podávání daňových tvrzení je povinnost daňového subjektu sdělit správci daně ve lhůtě pro podání daňového tvrzení, že mu nevznikla daňová povinnost k dani, ke které je registrován.

Co když udělám v daňovém tvrzení chybu?

Nikdo není dokonalý a i když by se to při vyplňování daňového přiznání nemělo stávat, můžeme udělat ve vyčíslení daně chybu. Pokud na chybu narazíme do doby, kdy ještě neuplynula doba pro podání daňového přiznání, podáme tzv. opravné daňové přiznání. V opačném případě podáme tzv. dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování. Výše uvedený postup bude s účinností daňového řádu platit pouze v případě, že zjištěná daň má být vyšší než daň deklarovaná v řádném daňovém tvrzení. U zjištění nižší daně nebude již možné podat opravné, resp. dodatečné daňové přiznání.

Daňový řád totiž zpřísňuje podmínky pro jejich podání. Umožňuje tak postupovat pouze v případě, že vyjdou najevo nové skutečnosti nebo důkazy. Nyní jsou v praxi hojně využívány možnosti podání dodatečných daňových přiznání na vyšší, ale i nižší daňovou povinnost. Ukáže až čas, jak se finanční úřady, případně soudy k tomuto novému postupu postaví. Při podání opravného resp. dodatečného daňového přiznání zaplatíte finančnímu úřadu chybějící částku daně společně s úrokem z prodlení.

Následky porušení povinností při správě daní

• Úrok z prodlení

Novinku v daňovém řádu představuje to, že daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Nadále ale platí, že daň je splatná dnem připsání na účet finančního úřadu, ale prvních pět pracovních dní prodlení nebude postihováno úrokem z prodlení. Výše úroku z prodlení zůstává i nadále stejná a odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu u jedné daně a jednoho správce daně za jedno zdaňovací období částku 200 Kč.

• Pokuta za opožděné tvrzení daně

Další sankcí, která nám při plnění svých daňových povinností hrozí, je pokuta za opožděné tvrzení daně. Ta v daňovém řádu nahrazuje institut zvýšení daně v zákoně o správě daní a poplatků. Týká se všech řádných a dodatečných daňových tvrzení podaných pozdě nebo vůbec. Vzniká přímo ze zákona v případě, kdy je opoždění větší než pět pracovních dnů. Správní uvážení správce daně je z daňového řádu odstraněno, výše pokuty již na něm není závislá a rovná se procentu z dlužné částky, minimálně 500,- Kč, maximálně 300.000,- Kč. Pokutu nelze prominout a nejnižší sazba 500,- Kč se uplatní i v případech drobných částek, ale i v případě, kdy je stanovená daň nulová nebo není stanovena vůbec.

• Penále

Daňový subjekt má povinnost uhradit penále, a to z částky dodatečně doměřené daně nebo snížení daňové ztráty, pokud je doměřena finančním úřadem. Toto penále není vypočítáváno z opožděné platby, ale je vyměřeno správcem daně za to že při daňové kontrole zjistil, že v daňovém přiznání nebyla daň vypočtena správně. Penále je tedy rozdílný od úroku z prodlení. Daňový řád stanoví penále v následující výši:

• 20 % z částky daně dodatečně vyměřené správcem daně,
• 20 % z částky, o kterou byl snížen nadměrný odpočet, a
• nově 1 % z částky, o kterou byla snížena daňová ztráta - zde se s účinností daňového řádu zmírňuje výše penále z 5 %.

Pokutu může dostat i finanční úřad

Sankce v daňovém řízení hrozí nejen daňovým subjektům, ale i správci daně. První možnou sankcí je pokuta za porušení povinnosti mlčenlivosti. Za porušení mlčenlivosti lze uložit pokutu jakékoli fyzické osobě, která je vázána povinností mlčenlivosti (např. zaměstnanci finančního úřadu, daňový subjekty, svědci atp.), a to až do výše 500 000 Kč.

Další sankcí, která může správce daně potkat, je úrok z neoprávněného jednání správce daně. Pokud správce daně zavinil daňovému subjektu přeplatek daně, nebo pokud nebyl daňový přeplatek vrácen ve lhůtě pro jeho vrácení, náleží daňovému subjektu úrok z prodlení z tohoto přeplatku. Výpočet a výše úroku z přeplatku, zaviněného správcem daně, je stejný jako u úroku z prodlení za pozdní úhradu daně, tj. ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.