"Za prvé zaměstnanost, za druhé zaměstnanost a za třetí zaměstnanost," řekl premiér, jehož citovala agentura AP. Opatření se přitom vládě prosazovalo dost těžko, protože japonský parlament má na řešení nedobrého stavu ekonomiky nejednotný názor.

Japonská ekonomika po přechodném oživení rychle ztrácí dech a vysoko se na tamní poměry drží i míra nezaměstnanosti. V současné době se pohybuje kolem pěti procent, což je sice mnohem méně než v jiných vyspělých zemích, Japonci ale byli dlouhá léta zvyklí prakticky na plnou zaměstnanost.

Ekonomiku dusí i deflace, s kterou Japonsko zápasí už řadu let. Poslední statistika ukazuje, že spotřebitelské ceny klesají už 20 měsíců v řadě. Přítěží je rovněž silný kurz jenu, který sílí navzdory hospodářským problémům. To má negativní dopady hlavně na podniky, protože řada firem v Japonsku je závislá na vývozu.

Pozice vlády je kvůli ekonomickým problémům nyní oslabena, což je znát v nízkých volebních preferencích. Japoncům vadí i to, jak si vláda počíná při řešení sporů, které má země s Ruskem a Čínou. V obou případech se vláda dostala do diplomatického sporu a v případě Číny to pocítily japonské podniky. Čína totiž na nějaký čas zastavila vývoz takzvaných prvků vzácných zemin, které potřebuje elektrotechnický průmysl.

Opoziční síly, které mají pod kontrolou horní komoru parlamentu, dnes odmítly podpořit dodatečný rozpočet, s jehož pomocí by vláda mohla nový program podpory ekonomiky financovat. Vládní strana má ale většinu v mnohem důležitější dolní komoře, takže návrh nakonec prosadila. Schválen byl tedy dodatečný rozpočet v objemu 4,4 bilionu jenů (asi 53 miliard USD; 980 miliard Kč).