Šéfové státních pokladen měli původně jednat jen o pomoci Irsku, postupem času však svojí agendu rozšířili o Portugalsko. Zabývat by se měli rovněž zapojením soukromých investorů do dluhových krizí.

O Portugalsku se v souvislosti s postupující dluhovou krizí a případnou pomocí začalo hovořit již před časem. Investoři se obávají, že slabá a nekonkurenceschopná portugalská ekonomika nebude schopna zajistit prostředky na splácení dluhů.

Úrokové výnosy portugalských dluhopisů s desetiletou lhůtou splatnosti už tento týden vystoupily nad sedm procent. Dostaly se tak nad úroveň, na níž se Řecko a Irsko vzdaly snah ucházet se o nové úvěry na trhu. Pro portugalskou vládu by tak bylo nejspíš levnější požádat o pomoc ze záchranného fondu eurozóny, kde by získala nejspíš nižší úrokovou sazbu.

Německý list Financial Times Deutschland dokonce přinesl informace, že většina zemí eurozóny spolu s Evropskou centrální bankou přesvědčuje Lisabon, aby o finanční pomoc požádal.

Portugalský premiér José Sócrates nicméně ještě v pátek tvrdil, že země pomoc nepotřebuje. Údajně jí pomohlo schválení úsporného rozpočtu pro příští rok. Podle něj se tak země dostala "z nitra rozsáhlé finanční krize".

Zemi kvůli rozpočtu dokonce ochromila ve středu generální stávka, která byla podle odborů největší v historii a předčila i poslední celonárodní stávku v roce 1988.