V případě extrémně nepříznivého scénáře by se podle ČNB sice několik bank dostalo do situace, kdy by musely navýšit kapitál. "Za účelem dorovnání kapitálové přiměřenosti všech bank se sídlem v ČR do regulatorního minima osmi procent by banky ke konci testovaného období musely navýšit regulatorní kapitál o téměř 10,5 miliardy korun. Z hlediska velikosti sektoru se nejedná o natolik významnou hodnotu, která by mohla ohrozit stabilitu bankovního sektoru," uvedla centrální banka.
Jedním z důvodů stability bankovního sektoru je podle ČNB i nadále jeho vysoká kapitálové přiměřenost, která ve srovnání s minulými testy ze srpna 2010 dále mírně vzrostla a ke konci září činila téměř 15,5 procenta.
Základní scénář odpovídá listopadové makroekonomické prognóze ČNB. Předpokládá pozvolný růst ekonomiky, inflaci v horizontu dvou let blízko dvouprocentního inflačního cíle a korunu mírně silnější. Krátkodobé úrokové sazby budou v této variantě v následujícím období stabilní a pozvolna porostou od prvního čtvrtletí roku 2012.
Zátěžový scénář Fiskální krize je založen na výrazně nepříznivém a vysoce nepravděpodobném vývoji ekonomické aktivity v ČR, který je způsoben poklesem zahraničí poptávky z důvodu obnovené nejistoty ohledně financování vládních dluhů zemí eurozóny.
Scénář vystavuje bankovní sektor extrémní zátěži a předpokládá, že obavy ohledně udržitelnosti veřejných financí by se zároveň přenesly do ČR. Centrální banka počítá v tomto scénáři s oslabením měny, s problémy vlády prodat za přijatelných podmínek na finančním trhu nové dluhopisy a následně s poklesem hodnoty vládních dluhopisů a zvýšením krátkodobých úrokových sazeb. "Navržený scénář lze považovat za velmi zátěžový a výrazně nepravděpodobný," uvedla ČNB.
Naposledy centrální banka zveřejnila zátěžové testy bank v srpnu. I tehdy by banky odolaly bez zásadnějších dopadů i velmi nepříznivému vývoji.
sos vju