Podle investorů je novela protiústavní a odporuje mezinárodním závazkům ČR na ochranu investic. Nárůst instalovaného výkonu a nákladů spojených s rozvojem výroby elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách považují za již dostatečně regulovaný. Novela také podle investorů prodlužuje návratnost investic do solárních elektráren na 19 let z původně zamýšlených zhruba 15 let.

Investoři také tvrdí, že novela může znamenat zánik zhruba 10.000 tuzemských pracovních míst a pro solární elektrárny uvedené do provozu v letošním roce je likvidační, protože tyto zdroje v prvních letech nevytvoří dostatečné prostředky pro svou existenci. Novela podle investorů také ohrožuje příjmy státu z DPH v následujících letech.

Novelu již přijala Poslanecká sněmovna a na začátku prosince by o ní měl jednat Senát. Smyslem novely je podle vlády omezení zdražení elektřiny v příštím roce, které hrozí kvůli prudkému rozvoji solárních elektráren. Vládní opatření má zdražení elektřiny omezit na 5,5 procent, přičemž bez zásahu vlády hrozil růst cen energie pro domácnosti o 12 a pro průmysl o 17 procent. Solárním investorům se zejména nelíbí to, že novela počítá s 26procentní daní za energii ze solárních zdrojů.

"Pokud bude novela přijata, tak se urodí návrh Ústavnímu soudu na zrušení této daňové úpravy," uvedl právní zástupce signatářů výzvy senátorům Lukáš Nývlt. Investoři se nyní snaží získat podporu minimálně 17 senátorů, kteří by kvůli zákonu podali ústavní stížnost. Podle předsedy Senátu Milana Štěcha má řada senátorů o novele pochybnosti. V neděli Štěch v televizní debatě nicméně připustil, že by nový zákon o zdanění fotovoltaické energie mohl začít od ledna platit i bez výslovného souhlasu Senátu, pokud by se horní komora zákonem vůbec nezabývala a ani ho nevrátila s negativním stanoviskem do sněmovny.

Podle náměstka ministra financí Ladislava Minčiče není řešení předpokládaného zdražení elektřiny v podobě navržené novely optimální. "Jiná řešení by byla ale ještě pochybnější," uvedl. Navrhované zdanění solárních elektráren se podle něj označuje jako takzvané nepravě retroaktivní a je právně přijatelné. Počítá totiž s vyšším zájmem, který v tomto případě představuje snaha omezit zdražení elektřiny.

"Zákonodárci nelze upřít právo nově upravit společenské vztahy všude tam, kde to pokládá za potřebné z hlediska veřejného zájmu a pokud tím nejsou ohrožena základní práva a svobody občanů," uvedl Minčič. Stát podle něj nemohl sedět se založenýma rukama a sledovat, jak kvůli prudkému růstu elektřiny krachují průmyslové podniky a zvyšuje se nezaměstnanost.

Zdanění solárních elektráren podle Minčiče nelze považovat za diskriminační opatření. "Myslím si, že není moc průmyslových odvětví v českém průmyslu, které by měly tak komfortní podmínky jako investoři do fotovoltaiky i po zavedení tohoto (daňového) odvodu," dodal náměstek. Novela podle něj umožní podnikatelům v solární energii návratnost investic do 15 let.