Superhrubá mzda se skládá z hrubého příjmu a pojistného placeného zaměstnancem i zaměstnavatelem. Efektivní daňová sazba je tak v ČR podle průzkumu 21 až 22 procent. Při srovnání je navíc podle studie nutné vzít v úvahu také odvody na sociální pojištění, jež jsou zde výrazně vyšší než v mnohých jiných členských zemích. Po započtení sociálního pojištění se Česká republika řadí v evropské sedmadvacítce zhruba k průměru.

"Jde o český vynález, který v ostatních evropských daňových systémech nenajdete. Jednou z jeho nevýhod je, že snižuje průhlednost českého daňového systému a komplikuje jeho srovnání s ostatními zeměmi," uvedl ke konceptu superhrubé mzdy řídící partner společnosti KPMG Česká republika Jan Žůrek.

V letošním roce se podle průzkumu celosvětově daně především zvyšovaly. "Navýšení celosvětového průměru sazby daně z příjmů fyzických osob o 0,3 procenta má ´na svědomí´ především Evropa," uvádí studie. Podle autorů se ukazuje, že vlády pomalu začínají zvýšení daňové sazby vnímat jako prostředek pro boj se státním dluhem.

Průzkum dále ukázal, že hlavní změny v oblasti daňových sazeb se letos odehrály v Evropě. "Nejvyšší daně z příjmů fyzických osob stále platí občané Evropské unie, v níž průměrná sazba za poslední rok vystoupala téměř o půl procenta," píše se ve studii.

Estonsko, které rovnou daň zavedlo jako první již v roce 1994 a do roku 2012 zamýšlelo snížit sazbu na 18 procent, bylo nuceno své plány přehodnotit. Lotyšsko navýšilo svou rovnou daň z 23 procent v roce 2009 na 26 procent v roce letošním.

V západní Evropě se vzrůstající trend, který loni iniciovalo Irsko svým pětiprocentním navýšením, rozšířil podle studie i do dalších zemí. "Zatímco v Irsku letos horní sazby vzrostly o jedno procento, Velká Británie je zvedla ze 40 procent v období 2009/10 na 50 procent v období 2010/11, což je v celosvětovém měřítku nejvyšší nárůst sazeb," uvedl průzkum.

Také ostatní západoevropské vlády pokračují ve snaze zvýšit daňové výnosy, upozorňuje studie. Island, který se vyrovnává s kolapsem celého svého bankovního sektoru, nahradil systém rovné daně progresivním zdaněním a navýšením horní hranice daně z příjmů fyzických osob o zhruba devět procent. Řecko v odpovědi na alarmující deficit veřejných financí zvedlo horní hranici o pět procent. Portugalsko ji zvýšilo o téměř čtyři procenta a Francie o jedno procento. Na druhé straně Dánsko ve snaze stimulovat spotřebitele k větším nákupům snížilo horní sazbu o téměř sedm procent.

Nejvyšší sazby daně z příjmu fyzických osob (výběr) Česká republika 15 % Slovensko 19 % Rakousko 50 % Bulharsko 10 % Čína 45 % Švédsko 56,6 % Německo 45 % Kuvajt 0 % Maďarsko 32 % Polsko 32 % Velká Británie 50 % USA 35 %

Zdroj: KPMG Individual Tax and Social Security Rate Survey