Trichet podotkl, že před nedělním rozhodnutím ministrů financí EU vyzýval vlády, aby vyjasnily své pozice a s ohledem na investory, střadatele a finanční trhy se vyhnuly nejednoznačnosti. To se podle něj podařilo.

"Velmi explicitní prohlášení, že Evropa bude v otázce zapojení soukromého sektoru ´plně v souladu s politikou a praxí MMF´, které vlády v neděli veřejně předložily, je užitečným vyjasněním," řekl Trichet.

EU svůj postoj k roli investorů v bankrotech a sanacích států ohrožených insolvencí v neděli zřetelně zmírnila. Zatímco Německo prosazovalo, aby v permanentním záchranném mechanismu byl zakotven automatický podíl soukromých investorů na nákladech sanace, nedělní dohoda přijímá princip zapojení investorů "případ od případu", jak to uplatňuje MMF. Trvání Německa na co největších sankcích pro investory a nejistota kolem této otázky přispělo na počátku měsíce k vyvolání nové vlny dluhopisové krize v eurozóně.

Trichet se rovněž opřel do těch, kdo šíří řeči o "měnových válkách". To je výraz pro situaci, kdy na snahu zemí jako Čína udržovat nízké kurzy měn reagují jiné země kroky ke snižování hodnoty svých měn s cílem získat konkurenční výhodu v obchodě. "Pojem měnová válka je zcela nepřiměřený," řekl šéf ECB.

Trichet připomněl, že zatímco kurzy měn vyspělých zemí se od 70. let minulého století volně pohybují, některé mladé tržní ekonomiky udržují nízké kurzy svých měn, čímž dosahují vysokých obchodních a platebních přebytků. Trichet těmto zemím doporučil, aby mířily k flexibilním kurzům a nechaly své měny zhodnotit. Bude to v jejich vlastním zájmu i v zájmu mezinárodních společností, řekl Trichet.