Pokud se nedostavíte jako svědek k soudu, hrozí vám pokuta až 50 tisíc korun

Dva známí se rozhádali a nemůžou se vůbec dohodnout, až jednomu z nich dojde trpělivost a podá žalobu k soudu. Už to je dost nepříjemná situace sama o sobě. K tomu všemu je jako svěděk soudem předvolán jejich společný kamarád. Ten se tak dostává do nezáviděníhodné situace, ze které by se nejraději nějak „vyvlíkl“. Nechce uškodit ani jedné straně a nechce si ani jednu pohněvat. Je to však možné? A jak bude to jeho svědectví probíhat?

Svědek jako důkaz

Svědecká výpověď u soudu může být klíčovým důkazem pro zjištění skutečného děje a jeho okolností. Často je významným střípkem v mozaice faktů, které mohou vést k objasnění konkrétního případu. Osobní účast svědka na soudním jednání a jeho výpověď tedy může výrazně ovlivnit průběh i výsledek celého řízení a proto není možné se jen tak role svědka zbavit.

Pokud se bude předvolaný svědek zapírat a doufat, že se na něj zapomene a že se celý soud bez něj obejde, může soud využít prostředky, jak ho ke svědectví donutit. V první řadě může být předvolaný svědek předveden policií. Takovému opatření je dobré se vyhnout, protože kromě jiného je předvedení provedeno na náklady právě neochotného svědka. Soud však může také uložit předvolanému pořádkovou pokutu, která je exekučně vymahatelná a může vystoupat až do výše padesáti tisíc korun.

Samozřejmě je možné se z účasti na jednání omluvit, pokud ji znemožňují nějaké skutečně vážné důvody. Soudní jednání jsou plánována dostatečně dlouhou dobu dopředu a je tedy poměrně dobře možné si všechny ostatní povinnosti uspořádat tak, aby se soudem nekolidovaly. Náhlé události jako nehody, nemoci a jiné zdravotní potíže jsou dostatečným důvodem pro omluvu, ale je dobré pamatovat, že soudce si může vyžádat potvrzení od lékaře.

Jestliže by u soudu hrozilo, že svědek svou výpovědí uvede jinou sobě blízkou osobu nebo dokonce sám sebe do nebezpečí trestního stíhání, pak má možnost odepřít svědeckou výpověď. Za osobu blízkou však není možné považovat jen tak kdejakého lepšího kamaráda, ale jedná se o právní pojem definovaný v občanském zákoníku.

Později u soudu

Pokud se již svědek dostane do jednací místnosti, čeká ho nejdříve všeobecný výslech provedený soudcem. Jedná se o běžné zjištění totožnosti, poměru k účastníkům řízení a zahrnuje i důležitou součást, kterou je poučení svědka o jeho právech a povinnostech. Tedy před první vyslovenou větou týkající se předmětu sporu se svědek dozví, co se od něj čeká a v jaké pozici se před soudem vlastně nachází.

U nás sice svědka nevarují známou filmovou větou „musíte vypovídat pravdu, jenom pravdu a nic než pravdu, k tomu Vám dopomáhej Bůh“, ale přímo z českých zákonů vyplývá povinnost vypovědět pravdu a nic nezamlčovat. Porušení této povinnosti pak může být trestáno. V našem trestním právu je takové jednání známé jako „křivá výpověď“ a může křivě vypovídajícího svědka přivést do vězení až na tři léta.

Svědkovi během jednání pokládá otázky soudce i účastníci, případně jejich zástupci. Není žádná ostuda říct, že si něco nepamatuju nebo že něco nevím. Zapomínání je zcela přirozený jev a postihuje každého z nás. Na druhou stranu není dobré snažit se odpovědět za každou cenu. Svědek by měl vždy uvést jakékoli pochybnosti, které o jím tvrzených skutečnostech má.

Sdělit a odejít

Nakonec je možné poradit jedině nevyhýbat se svědectví u soudu, i když to může znamenat nepřijemnosti či komplikace. Není nutné se znervózňovat představami o agresivních a dotěrných otázkách advokátů či husté atmosféře v jednací místnosti. Soud se snaží pouze zjistit, jak to vlastně všechno bylo. Nejjednodušší je tak u soudu sdělit, co si skutečně pamatuji a co o dané věci vím.