Výdaje spotřebitelů v Evropě ve třetím čtvrtletí vzrostly o 1,2 procenta, ukazují útraty realizované platebními kartami

Útraty obyvatel v EU ve třetím čtvrtletí roku 2010 meziročně vzrostly o 1,2 procenta. Největší propad výdajů byl zaznamenán v problémy sužovaných ekonomikách Řecka a Irska. Pozitivní vývoj byl naopak zaznamenán v České republice, Maďarsku, Polsku a především ve Francii a Velké Británii.

To jsou některá ze zjištění studie Visa Europe EU Consumer Spending Report, kterou vypracovala asociace Visa Europe ve spolupráci se společností Markit. Samotné závěry vycházejí z analýzy transakcí, které se uskutečnily prostřednictvím 227 milionů karet Visa v EU.

Výdaje spotřebitelů prostřednictvím platebních karet v EU ve třetím čtvrtletí roku 2010 meziročně vzrostly o 1,2 procenta. Jedná se však o nejnižší růst letošního roku. To ukazuje, že spotřeba domácností přispívala k růstu HDP v EU ve třetím čtvrtletí jen okrajově. V prvním a druhém čtvrtletí bylo dosažena meziročního růstu 2,6 a 1,9 procent.

Ačkoli toto zvýšení potvrzuje určité oživení, které probíhá prakticky po celý rok, samotná výše růstu je výrazně pod průměrem dosahovaným před finanční krizí.

Debetními, kreditními a předplacenými kartami Visa bylo ve sledovaném období ve 27 zemích EU zaplaceno zboží a služby ve výši 242 miliard EUR, což představuje významný meziroční nárůst z částky 202 miliard EUR v roce 2009. Toto číslo není upraveno se zřetelem k počtu vydaných karet, platebním preferencím a inflaci.

Kartami se platí stále menší nákupy

Průměrná hodnota transakce v EU ve sledovaném období klesla z 51 EUR na 50,8 EUR. Ve třetím čtvrtletí roku 2007 byla tato hodnota dokonce 54,8 EUR. Vývoj v posledních letech jednoznačně ukazuje dlouhodobý trend, kdy zákazníci stále častěji používají platební karty k placení menších nákupů.

Výdaje domácností byly napříč EU utlumené. Není překvapením, že největší pokles spotřebitelských výdajů zaznamenaly problémy nejvíce sužované ekonomiky eurozóny, tedy Řecko a Irsko. Naopak pozitivní vývoj byl například v České republice, Maďarsku a Polsku. Významným růstem spotřebitelských výdajů se může pochlubit Francie a Velká Británie.

Visa Europe EU Consumer Spending Report ukazuje i vzájemnou souvislost mezi daty asociace Visa Europe a statistikami Evropské komise o spotřebitelské důvěře, které taktéž poukazují na nižší stupeň oživení spotřebitelských výdajů. Nejnovější zpráva asociace Visa Europe též naznačuje, že růst výdajů na počátku roku 2011 bude velice pomalý. Bude negativně ovlivněn především rostoucí nezaměstnaností a vládními škrty napříč Evropou.

Komentáře zástupců asociace Visa Europe a společností Markit:

Phil Symes, finanční ředitel asociace Visa Europe, k tomu říká: „V první polovině roku jsme byli svědky významného růstu spotřebitelských výdajů prakticky ve všech evropských ekonomikách v důsledku jejich oživení po recesi. Není překvapivé, že vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti a vládním škrtům se toto oživení nyní zpomalilo.

K propadu spotřebitelských výdajů došlo zejména v problémech sužovaných ekonomikách eurozóny, tedy především v Řecku a Irsku. Pozitivnější obrázek nabízejí nejen velké evropské ekonomiky jako Francie a Velká Británie, ale též východoevropské země. Očekáváme, že celkové výdaje překonají úroveň zaznamenanou v roce 2009. Zároveň je však patrné, že evropští spotřebitelé jsou i přes pokračující ekonomické oživení opatrní.

V uplynulém desetiletí jsme zaznamenali rapidní nárůst používání platebních karet v Evropě. Prostřednictvím karet Visa je nyní v Evropě placeno z každých 9 EUR více než 1 EUR. Velké oblibě se těší především debetní karty, které nahrazují hotovost a šeky. Díky tomu jsou data o platbách kartami stále silnějším indikátorem celkových spotřebitelských výdajů.”

Chris Williamson, hlavní ekonom společnosti Markit, doplňuje: „Data z karet Visa potvrzují skutečnost, že ekonomické oživení v Evropě je křehké. I přes rostoucí spotřebitelské výdaje ve Francii a Velké Británii jsou například přetrvávající slabší výsledky z Německa důvodem, že celková úroveň spotřebitelských výdajů v Evropě zůstává poměrně nízká.

I proto je velice pravděpodobné, že budoucí růst bude velice pomalý a bude primárně záviset na exportu do Asie a Spojených států amerických.

Znepokojivý je pokles spotřebitelských výdajů v periferních zemích typu Irska a Řecka, které jsou nucené k vládním škrtům. Přestože to není zcela překvapivé, data posilují obavy, že fiskální úsporná opatření táhnou tyto země ještě hlouběji do recese.”