Zemědělci nových zemí EU chtějí hranici pro národní dotace

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby byla konference úspěšná. "Podařilo se nám sjednotit pozici zemědělců z nových členských států, co se zemědělské politiky mezi lety 2014 a 2020 týče," uvedl Veleba. Podle něj naplánovaný společný postup umožní zemědělcům lobbovat v Bruselu za prosazení společných cílů.

Dvoudenní jednání v Brně reagovalo na vyjádření Evropské komise, která v druhé polovině listopadu představila v hrubých obrysech návrh reformy společné zemědělské politiky od roku 2014. Podle EK by za tři roky měl skončit současný systém zemědělských dotací, který diskriminuje farmáře z nových států EU. Výkonný orgán EU sice nenavrhl zcela jednotnou sazbu pro všechny státy, chce ale každému farmáři zaručit, že nedostane méně než určité procento z průměrné sazby pro celou unii.

Návrh výkonného orgánu EU je však podle českých nebo slovenských zemědělců zatím příliš vágní, a proto nelze s jistotou říct, že účinně odstraní současné nerovnosti.

Průměrná sazba dotací v evropské sedmadvacítce v současnosti činí 250 eur na hektar, tedy asi 6250 korun. Mezi starými a novými členskými státy, mezi kterými je i Česko, ovšem panují velké rozdíly. Zatímco Řekové dostávají na dotacích až 500 eur na hektar, Lotyši pouze 100 eur. V Česku činí průměrná dotace 410 až 430 eur na hektar.

Celková zemědělská dotace se v ČR skládá zhruba ze tří složek - z přímých plateb, které tvoří asi 270 eur na hektar, pak z dotací v rámci programu venkova a z národní dotace. Právě národní dotace je podle českých zemědělců nejproblematičtější složkou platby, hodně nerovností napříč členskými státy se odvíjí právě od její výše.

Kvůli národní dotaci mají prý čeští zemědělci na hektar zhruba o 100 eur méně než zemědělci ve starších členských státech. Proto požadují sjednocení a stanovení maximální hranice státní pomoci, poskytované z národních rozpočtů, vysvětlil Veleba.

"Český rozpočet je tam, kde je. My potřebujeme, aby to nebyl souboj národních rozpočtů. Pokud to bude souboj národních rozpočtů, tak to vyhraje Německo, Francie, kde ti zemědělci mají velký vliv," řekl ČTK viceprezident české agrární komory Bohumil Belada. "Samozřejmě nějaké národní dotace se musejí zachovat, ale musí být podle nějakých pravidel hry," dodal.

Podle Veleby je dalším společným bodem zemědělců z nových členských států snaha zamezit tomu, aby Brusel nastavil stropy na přímé platby velkým farmám. Právě na těch stojí české zemědělství.

Dvoudenní konference v Brně se zúčastnili zástupci ČR, Slovenska, Litvy, Lotyšska, Polska, Maďarska a Rumunska.