Eurozóna: Společné dluhopisy zatím nemají šanci na úspěch

06.12.2010 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Brusel 6. prosince (zpravodaj ČTK) - Návrhy na zavedení jednoho dluhopisu pro všechny země eurozóny či navýšení peněz v záchranném fondu eurozóny jsou zatím zřejmě bez šance na prosazení. Ukázala to vyjádření ministrů financí zemí platících evropskou jednotnou měnou, kteří dnes večer jednají v Bruselu. Eurozóna se v současnosti potýká s vážnou krizí, která již donutila Řecko a Irsko požádat o finanční pomoc.

Šéf ministrů financí eurozóny Jean Claude Juncker a šéf italské státní pokladny Gulio Tremonti dnes vyzvali své kolegy, aby zvážili zavedení společných evropských dluhopisů, takzvaných E-bondů, které by podle nich krizi zastavila. Reakce ostatních ministrů financí jsou ale zatím více než chladné, přičemž již během dne návrh odmítlo Německo.

"Nemůžeme otevírat novou debatu každý týden. Měli bychom dát trhům také čas, aby si uvědomily, o co se snažíme, místo otevírání dalších diskusí," řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble při příjezdu na jednání do Bruselu.

Vytvoření společného dluhopisu nenalezlo zastání ani u Evropské komise. Podle eurokomisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Olliho Rehna, je sice celý koncept "intelektuálně atraktivní", ale debaty v eurozóně se v současnosti nachází úplně někde jinde. "Eurobondy jsou starým konceptem a debatuje se o nich u několik desetiletí," dodal Rehn.

Španělská ministryně financí Elena Salgadová, podobně jako dříve Schäuble, upozornila, že kvůli zavedení E-bondů by se musely měnit unijní smlouvy. Po zkušenostech s referendy, v nichž občané odmítli nejen euroústavu, ale v Irsku i lisabonskou smlouvu, jsou státníci k podobným možnostem opatrní. "Musíme prozkoumat všechny možnosti, ale tohle je něco, co vyžaduje změnu smlouvy a tudíž to nemůžeme realizovat okamžitě," uvedla.

Jen o málo větším šancím na prosazení se v současnosti těší návrh Mezinárodního měnového fondu (MMF), aby eurozóna navýšila objem finančních prostředků v záchranném fondu (EFSF), v němž je 440 miliard eur, přičemž celková pomoc může dosáhnout až 750 miliard eur při započtení úvěrů od MMF a peněz od Evropské komise.

Z fondu zatím čerpá úvěry jen Irsko, které se dočkalo "záchrany" ve výši 85 miliard eur, z nichž ale EFSF tvoří jen třetinu. "Z celého programu (ESFS) byla v současnosti zpřístupněna jen zhruba desetina. Bavit se o tom, co se stane až peníze dojdou, je tak trochu předčasné," řekl nizozemský ministr financí Jan Kees De Jager. Podle Rehna se nicméně šéfové státních pokladen budou o možnosti navýšení prostředků v záchranném fondu bavit.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK