Obama se s republikány dohodl na prodloužení daňových úlev

Další výdaje si navíc vyžádá prodloužení podpor v nezaměstnanosti, se kterým republikáni souhlasili výměnou za prodloužení daňových úlev. Celkem Obamova dohoda s republikány v následujících dvou letech americké rozpočty na příjmové stránce připraví o 900 miliard dolarů, které si USA budou muset půjčit. A to v okamžiku, kdy se obě hlavní americké strany zaklínají snahou krotit deficity.

Spor o daňové úlevy se táhl několik měsíců. Obama požadoval, aby se od ledna již nevztahovaly na nejbohatší Američany. Argumentoval právě zátěží pro státní rozpočet. Republikáni s ním ostře nesouhlasili. Jakékoliv zvyšování daní v hospodářství, jež se mátožně staví na nohy po hluboké recesi, považovali za nesmysl. Po výrazném posílení v listopadových parlamentních volbách nakonec prosadili svou.

I oni ale museli souhlasit s ústupky. Kromě prodloužení podpory v nezaměstnanosti jde hlavně o to, že se daňové úlevy prodlouží jen o dva roky. Republikáni je původně chtěli prodloužit na trvalo. Bez dohody o daních přitom odmítali na současném posledním zasedání Kongresu ve starém složení jednat o čemkoliv dalším, mimo jiné třeba o ratifikaci nové dohody START o omezení jaderných zbraní mezi Spojenými státy a Ruskem.

"Nepochybuji o tom, že každý v tomto kompromisu najde něco, co se mu nelíbí. Vlastně jsou tam i věci, které se nelíbí mě - zejména prodloužení daňových úlev pro nejbohatší Američany," podotkl Obama. Dodal ale, že nemohl připustit, aby od ledna vzrostly daně střední třídě. Typické americké rodině podle něj hrozil nárůst daní z příjmu o 3000 dolarů (asi 57.000 korun).

Republikáni dohodu přivítali. Prodloužení daňových úlev podle nich představuje šanci pro ekonomické oživení a tvorbu pracovních míst v ekonomice. Někteří demokraté ale z toho, že bohatí nadále budou mít nízké daně, příliš nadšení nejsou. Obamu tak čeká ještě hodně přesvědčování.

Lehké to nebude mít ani u části svých příznivců, kteří již nyní podle prvních ohlasů na internetu mají pocit, že prezident v rozporu svými předvolebními sliby straní bohatým. Téma navíc z americké politické scény jen tak nezmizí. Prodloužení úlev o dva roky znamená, že bude hrát velkou roli i v příští kampani před volbou nového prezidenta a zákonodárců v roce 2012.

Pokud by v USA od ledna vzrostly daně, osobám s nejvyššími příjmy by se zvýšily ze současných 35 procent na 39,6 procenta. Zároveň by vzrostla i daň z dividend a kapitálových výnosů z nynějších 15 na 20 procent. Například lidem s příjmy do 82.000 dolarů ročně by pak daň vzrostla z 25 na 28 procent.